Složité numerické operace vyžadují vyšší inteligenci a také mnoho energie mozku. Ovšem trápení vyšších nervových center luštěním sudoku se může vyplatit. Lidé, kteří si libují v číselných doplňovačkách, mají totiž mladší mozky. Ve srovnání s vrstevníky to může být na sklonku života rozdíl až deset let.
Tedy mozek šedesátníka, který luští pravidelně a často sudoku či jiné hlavolamy, může být mladší až o deset let než mozek šedesátníka, který se podobným křížovkám vyhýbá zcela.
Deset let k dobru
Tvrdí to neurologové z Exeteru a Londýnské univerzity. Když porovnali biologický věk mozku se skutečným věkem jedince a vztáhli ho k luštění sudoku, vyšlo najevo, že jedinci nejčastěji řešící tyto hlavolamy měli až o deset let mladší mozek než stejně staří vrstevníci, kteří sudoku neluštili vůbec.
„Zjistili jsme, že čím více lidé řešili tyto hlavolamy a křížovky, tím bystřejší měli všechny kognitivní funkce včetně paměti, pozornosti a uvažování,“ tvrdí doktorka Anne Corbett z University of Exeter.
Cvičení pro mozek i tělo
„Nemůžeme sice říct, že luštění křížovek a sudoku snižuje riziko demence v pozdějším věku, ale náš výzkum podporuje předchozí výzkumy, které naznačují, že pravidelné řešení verbálních a číselných hlavolamů udržuje kognitivní funkce v lepší kondici do vyššího věku,“ jsou přesvědčeni autoři studie.
Podle expertů na Alzheimerovu chorobu ale procvičování mozku samo o sobě nestačí. Je potřeba také pravidelně procvičovat oběhovou soustavu a svaly. A to pravidelným sportem.
Sledujte nás na sociálních sítích:
