Britští vědci srovnali výšku a hmotnost profesionálních hráčů kopané od roku 1973 do roku 2013. Z analýzy vyplývá, že jsou věční pronásledovatelé kůží obaleného vzduchu nejen výrazně vyšší, ale za posledních čtyřicet let také dost zhubli. V sedmdesátých letech se fanoušci fotbalu kochali svalnatějšími muži. A to kvůli bahnitým trávníkům.
Podle týmu autorů z tří britských univerzit za to může zřejmě zlepšení povrchu fotbalových hřišť a také globální změna klimatu a s ní související sucho.
Snazší běh
Zatímco před čtyřiceti roky býval zelený trávník často bahenní lázní, která za častějších dešťů představovala pro fotbalistu výrazné zpomalení v běhu a větší zátěž na svaly nohou, moderní trávníky dobře propouštějí vodu do hlubších vrstev i za deště a kořenový systém je pevnější, takže se po něm snadněji běhá. Navíc výrazně méně prší.
K tomu se zvýšila intenzita hry a fotbalisté se víc naběhají. To samozřejmě upřednostňuje hráče, kteří nemusejí „tahat“ tolik kilogramů a jsou lehčí.
Svaly versus výška
Za čtyřicet let mezi roky 1973 a 2013 se průměrný fotbalista zvýšil z 177 na 182 centimetrů. Vyrostl tedy o pět centimetrů. Ale během té doby se výrazně měnila celková hmotnost těla hráčů kopané. Nejvyšší BMI měli před šestadvaceti roky, v roce 1993 to bylo 23,5, zatímco v roce 2013 to bylo průměrně 22,75 a v roce 1973 22,9. A můžou za to také fotbalisté celebrity. Třeba Cristiano Ronaldo je typickým zástupcem velmi šlachovitého hráče. Má sice vyrýsované svaly, ale nijak objemné, je celkově štíhlý a jeho svalovinu nepokrývá podkožní tuk.
„Fotbalisté dneška se adaptovali na moderní hru a výsledkem je změna jejich postavy. Moderní hráč má tělo ektomorfní, které je charakterizováno šlachovitou a štíhlou postavou, zatímco v sedmdesátých a osmdesátých letech byli hráči spíš mezomorfní neboli svalnatí. Spousta těchto změn může být přičtena na vrub zlepšení kvality povrchu hřiště,“ míní jeden z autorů studie profesor Alan Nevill z University of Wolverhampton.
Sledujte nás na sociálních sítích:
