Lidé si pro zjednodušení snaží celý svět a vše kolem sebe třídit a označovat názvy. Pomáhá jim to snáze se orientovat v obrovském chaosu zvaném život. Jenže člověkem vytvořená umělá klasifikace neodpovídá v mnoha ohledech skutečnosti. Ať už se to týká sexuální orientace a identity nebo dělení etap lidského života. V druhém případě většina lidí věří, že v osmnácti začíná dospělost a že ve dvaceti už je člověk mentálně zralým jedincem.
Jenže podle vědců z Cambridgeské univerzity je zrání do dospělosti dlouhodobý proces, který v případě mozku končí až po třicítce.
Jinými slovy, ačkoli jsou lidé už dvanáct let legálně dospělými, jejich mozek a s ním související mnohé projevy – rozhodování, úsudek, myšlení apod. – dospělé nejsou. Dozrávají postupně a pomalu až do třicítky.
„Co my tím říkáme, je to, že mít definici toho, kdy se přesouváte z dětství do dospělosti, vypadá stále absurdněji. Je to mnohem mírnější přechod, který zabírá celá tři desetiletí života. Neexistuje něco jako dětství a dospělost ostře oddělené jasnou hranicí. Lidé jsou na cestě, je to určitá dráha, která je plynulá a dlouhá,“ tvrdí profesor Peter Jones z Cambridgeské univerzity.
Není dospívání jako dospívání
Jak se zdá, jasně stanovit, kdy člověk plně vstoupí do dospělosti, je docela obtížný úkol. Dospívání trvá každému jinak. A také každý z nás vstoupil do fáze dospívání v jiném věku. Co vlastně rozhoduje o tom, kdy se z dítěte stane puberťák? Na „vině“ je samozřejmě řada faktorů, nicméně nedávný výzkum přišel se zajímavým zjištěním. Na brzkém vstupu do puberty se podle všeho podílejí i stresové hormony.
Australští vědci prokázali, že u dětí z chudých a problematických rodin dochází k výrazně časnějšímu nástupu puberty. Chlapci jsou přitom dvakrát ohroženější než dívky.
Vědci z Murdochova institutu pro výzkum dětí v Melbourne sledovali 3700 dětí ve věku osm až jedenáct let. Všímali si u nich věku, kdy nastoupí do puberty – rozvoj prsů, růst pubického ochlupení, menstruaci, akné, růst svalů, zvětšení penisu a varlat. Vztáhli to k výši příjmů, vzdělání a zaměstnanosti jejich rodičů. A vyšel jasný vztah. Čím nižší příjmy měla rodina, čím častěji byli rodiče nezaměstnaní a měli nižší vzdělání, tím dříve jejich dítě vstoupilo do puberty. U chlapců to platilo navíc více než u dívek.
„Znevýhodněné podmínky v dětství můžou změnit dokonce naši genetiku, což může vyústit v předčasné vylučování pohlavních hormonů. Tvrdé podmínky v dětství můžou spustit v našich tělech předčasnou pubertu také proto, abychom byli schopni včas předat své geny nové generaci, protože nám hrozí předčasná smrt,“ tvrdí autoři z Melbourne.
Sledujte nás na sociálních sítích:
