Poslech hudby – ani té klasické – navzdory různým doporučením nemá pozitivní vliv na kreativní práci s jazykem. Podle experimentálního výzkumu z Lancasterské univerzity totiž poslech hudby na pozadí při řešení složitých verbálních úkolů nevede k lepším výsledkům, spíš naopak.
Psychologové z Lancasteru pouštěli pokusným osobám hudbu, části instrumentální, další části s cizojazyčnými texty a poslední s texty jejich vlastního jazyka. Během poslechu měly testované osoby spojovat slova a tvořit smysluplné složeniny podle příbuznosti.
Ticho nad zlato
Nejhorší výsledky měli lidé naslouchající instrumentální hudbě, jejich výkon byl snížen o deset procent, hudba s cizími texty zhoršila výsledky testu o sedm procent a hudba v mateřštině o čtyři procenta.
Výzkum sice nedokazuje, že by hudba obecně narušovala schopnost učení a koncentrace, protože test byl dost specificky zaměřený na tvořivou hru se slovy, ale rozhodně dokazuje, že tyto specifické kognitivní dovednosti pracují nejlépe v tichu, nikoli s hudebním podkresem.
Hudba versus kreativita
Hudba totiž narušuje verbální centrum pracovní paměti.
„Naše objevy podle našeho názoru odporují obecnému názoru, že hudba podporuje kreativitu,“ míní doktor Neil McLatchie z Lancaster University.
Ačkoli hudba zřejmě narušuje některé kognitivní funkce, protože poslech navíc zaměstnává mozek, je dokázáno, že má blahodárný vliv na emoční a pohybová centra a dokáže člověka také uklidnit či naopak nabudit.
Sledujte nás na sociálních sítích:
