Lidé rozlišují většinou jen několik základních emocí. Podle psychologů je ale emoční systém člověka velmi složitý a existují velmi specifické druhy reakcí, které nelze přiradit k žádné základní emoci. Třeba moment, kdy je člověk vzteklý a nevrlý kvůli silným pocitům hladu. Podle psychologů z Londýna je to specifická emoce zvaná hanger (česky by bylo možné přeložit toto sousloví jako hladovztek).
„Dlouho jsme samozřejmě jako vědci rozeznávali fakt, že hlad vede k podrážděnosti. Ale úžasný svět sociálních médií spojil tato dvě slova do jednoho a vzniklo hanger. Když poklesne krevní cukr a zvýší se adrenalin a kortizol v krvi, naše tělo je připraveno na boj či útěk,“ svěřila BBC doktorka Sophie Medlin z Londýnské univerzity.
Proč mozek na hlad reaguje hněvem, vysvětluje chápání reakcí mozku na určité neuropeptidy.
„Ty neuropeptidy, které spouštějí pocity hladu, vyvolávají také hněv a vztek a impulzivní typy chování. To je důvod, proč se obě emoce slučují v jednu specifickou,“ tvrdí Medlin.
Snížená hladina cukru v krvi omezuje schopnost mozku soustředit se a ovládat své emoce. Proto hladový člověk hůře zvládá impulzivitu. Neschopnost soustředit se může ovlivnit vše, co člověk dělá a způsobovat hloupé chyby, které by normálně vůbec neudělal. Podléhat společenským normám může být mnohem těžší, to je důvod, proč hladový člověk tak snadno po někom vyjede.
Raději se najíst...
U vzteku a hněvu, ať už vznikly jako důsledek hladu nebo má člověk výkyvy nálad v povaze, lidé často argumentují tím, že potlačování zloby působí vážné zdravotní problémy. Ano, pokud člověk v sobě příliš dusí hněv a vztek, pak může nést psychologické a fyzické následky. Jenže pokud je vztekloun osobnostním založením, pak nad sebou vynáší ortel smrti. Tedy předčasné smrti. Lidé, kteří se denně hněvají a vyjadřují vztek, umírají výrazněji dříve.
Vědci z Iowa State University prokázali, že muži ve věku dvacet až čtyřicet let, kteří se často vztekají, ve srovnání s klidnějšími povahami jedenapůlkrát častěji neoslaví narozeniny o pětatřicet let později. Hněviví lidé velmi špatně spí, mají příliš mnoho stresových hormonů v krvi, častěji trpí migrénami a depresemi a umírají častěji také na choroby dýchací soustavy.
Podle vědců z University of Massachusetts je u vztekajících se a zlobu projevujících lidí velmi aktivní amygdala (mandlové těleso v mozku), které pak zvyšuje činnost srdce a znemožňuje usnutí a kvalitní spánek. Neustálý vztek také působí migrény a úzkosti, které se nezřídka projeví depresí. Deprese, úzkosti a nepsavost jsou pak vzájemně také propojeny v začarovaném kruhu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
