Ačkoli si to lidé nemusejí plně uvědomovat, zvukové nahrávky čtení knih neboli audioknihy emočně mnohem více vtahují posluchače než televize a film diváky. A to i v případě, že si to neuvědomují. Vědci z Londýnské univerzity prokázali, že poslouchání četby vyvolává fyziologické změny, zvýšení srdečního tepu a šíření tepla tělem.
Doktor Joseph Devlin prokázal, že při poslechu audioknih dochází k mnohem silnějším emočním a fyziologickým reakcím než při sledování televize a filmů. A platí to u různých žánrů audioknih, u všech věkových skupin a demograficky odlišných osob.
„Není jasné, proč je takový rozdíl mezi poslechem audioknihy a sledováním filmu, ale zřejmě roli hraje fakt, že při poslechu musí člověk zapojit svou představivost a je tedy aktivněji vtažen do děje,“ tvrdí experimentální psycholog Devlin.
Knižní klasika
Dáváte raději před audioknihami přednost těm klasickým, tedy papírovým? Pak vězte, že i tak svému tělu a mysli výrazně prospíváte. Čtení knih totiž zlepšuje myšlení a paměť. Podle neurologů z americké univerzity v Atlantě se člověku po přečtení románu zvýší inteligence tím, že mu lépe funguje mozek. A tato změna trvá až pět dní.
„Čtení dobré knihy může zvýšit propojení v mozku a neurologické změny, které jsou dlouhodobé, se podobají paměti svalové,“ tvrdí autoři výzkumu z Emory University.
Po přečtení kvalitního románu dojde ke změnám v levém spánkovém laloku, což je oblast odpovídající jazykové inteligenci. Zlepší se také propojení neuronů v oblasti primární pohybové senzoriky. Změny v mozku při čtení a po přečtení kvalitní knihy odhalila magnetická rezonance.
„Neurologické změny zůstávají stejné po přečtení románu ještě pět dní, i když už lidé další knihu nečtou,“ tvrdí neurologové z Emory University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
