V počátcích genetiky se lidé domnívali, že vznik pohlaví u člověka určuje chromozom Y. Když ho embryo má, vznikne z něj vždy muž. A když ne, dvojice chromozomů XX vyvíjí embryo jako ženu. Jenže pak se objevili jedinci s chromozomy XY, kteří neměli penis a varlata, ale narodili se s tělem ženy. A začalo tak další bádání, které vedlo k chápání vývoje fyzického pohlaví. Nejnovější výzkumy odhalily další zákonitosti genetiky a odhalily maličký úsek DNA, který ovlivňuje rozvoj mužských pohlavních orgánů. Když je nefunkční, i majitel chromozomů XY se vyvíjí jako žena.
V roce 1991 popsali britští genetikové gen Sry, který rozhoduje o tom, že se z embrya s chromozomy XY vyvíjí muž. Název Sry je zkratkou anglického short sex-determining region Y (krátký pohlaví určují úsek na chromozomu Y). Jeho činností (kóduje protein SOX9) dochází k tomu, že se pupeny kmenových buněk pro gonády (pohlavní orgány) začnou vyvíjet jako varlata.
Ta pak produkují testosteron, který dále podporuje rozvoj vývoj plodu jako chlapce. Když není Sry funkční, tak se i jedinec XY vyvíjí jako žena. Takových případů se narodí každý rok na celém světě spousty.
Jemná rovnováha
Londýnští genetikové ale zjistili, že Sry nepracuje samostatně a o jeho aktivaci a činnosti rozhoduje ještě jiný – poměrně velmi krátký – úsek DNA. Nazvali ho Enhancer 13. Pokud tento úsek chybí nebo je poškozený, Sry není plně aktivní a opět dochází k poškození vývoje pohlavních orgánů mužským směrem.
Zmíněný úsek přitom nekóduje žádnou bílkovinu, která by zmíněné funkce plnila. Ale ovlivňuje přímo činnost Sry.
„Je to velmi jemná rovnováha, která se vydává jedním, nebo druhým směrem. Sry je tam a celý proces zahajuje, pak se ihned aktivují všechny ostatní mechanismy, které jeho činnost posilují, právě jako enhancer 13… Je to ubohý maličký gen, probudí se, vydá povel a opět usne, mohlo by se říci, že je to typický chlap,“ uvedl v rozhovoru pro deník The Mail profesor Robin Lovell-Badge z londýnského Institutu Francise Cricka.
Sledujte nás na sociálních sítích:
