Vztek a hněv navenek ventilující lidé často argumentují tím, že potlačování zloby působí vážné zdravotní problémy. Ano, pokud člověk v sobě příliš dusí hněv a vztek, pak může nést psychologické a fyzické následky. Jenže pokud je vztekloun osobnostním založením, pak nad sebou vynáší ortel smrti. Tedy předčasné smrti. Lidé, kteří se denně hněvají a vyjadřují vztek, umírají výrazněji dříve.
Vědci z Iowa State University prokázali, že muži ve věku dvacet až čtyřicet let, kteří se často vztekají, ve srovnání s klidnějšími povahami jedenapůlkrát častěji neoslaví narozeniny o pětatřicet let později.
Hněviví lidé velmi špatně spí, mají příliš mnoho stresových hormonů v krvi, častěji trpí migrénami a depresemi a umírají častěji také na choroby dýchací soustavy.
Podle vědců z University of Massachusetts je u vztekajících se a zlobu projevujících lidí velmi aktivní amygdala (mandlové těleso v mozku), které pak zvyšuje činnost srdce a znemožňuje usnutí a kvalitní spánek. Neustálý vztek také působí migrény a úzkosti, které se nezřídka projeví depresí. Deprese, úzkosti a nepsavost jsou pak vzájemně také propojeny v začarovaném kruhu.
„Vznětlivá a hněvivá nátura také souvisí se sníženou funkcí dýchací soustavy,“ tvrdí vědci z Harvardovy univerzity s tím, že lidé projevující navenek zlobu častěji umírají na potíže s dýchací soustavou.
Výjimka v práci?
Vyjadřování hněvu, zloby a vzteku na pracovišti je školeným managementem většinou potlačováno. Ne vždy je to však správně. Platí to v případě morálního rozlícení. Vyjádřit pohoršení nad amorálním chováním a nespravedlností totiž nakonec prospívá nejen celé firmě, ale také širší společnosti.
„Když potlačujeme nebo zcela zrušíme svůj hněv, ve skutečnosti přicházíme o jiné emoce, které jsou společensky funkční, adaptivní a férové jednání podporující,“ tvrdí psychologové z Liverpoolu.
Morální hněv je definován jako obrana jiných pro širší dobro, nikoli pro své vlastní výhody a prospěch.
„Morální hněv funguje jako prostředek, jak se vyhnout újmě, zatímco zlepšuje nebo odstraňuje nepřijatelnou situaci, která porušuje základní morální hodnoty,“ vysvětluje autor studie doktor Dirk Lindebaum z Liverpoolské univerzity.
Aby mohlo být jisté chování hodnoceno jako morální vztek, musí být výhodný obecně pro společnost a může rozhněvaného vystavit jistému riziku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
