Ačkoli čas plyne relativně pořád stejně rychle, vnímání plynutí času je věc, která se během života i během jednotlivých dní či částí dne mění. Může za to psychika a především fenomén zvaný stereotyp. Čím novější a méně známé místo či činnost jsou, tím pomaleji v nich čas plyne. Lidé, kteří si tak chtějí o víkendu užít pocit, že trval dlouho, musejí vsadit vždy na nová místa a nové činnosti.
Proto také v mládí všechno člověku připadá tak dlouhé. Vše je totiž relativně nové. S věkem ale výrazně přibývá opakování činností a jevů, takže novinek ubývá a mozek začne zpracovávat čas rychleji.
Lidé, kteří si stěžují, že víkend děsivě uběhl, by rozhodně neměli zůstávat doma a věnovat se činnostem, které nejsou v ničem nové či neobvyklé. Ale pomůže také třeba úplně nová kniha, učení se novým věcem či zkoušení nových koníčků. Mentálně se totiž přitom dostáváme do stavu pomalého plynutí času.
„Když jdete a zažíváte něco nového, zdá se, že to trvá déle. To je důvod, proč se vám v dospělosti zdá, že čas plyne mnohem rychleji, než když jste byli mladí. Když jste dítě, vše je nové a vy si neustále musíte ukládat nové vzpomínky a nové informace. Když jste se podívali na konec léta v dětství, zdálo se být velmi dlouhé, protože jste si museli zapamatovat to a ono, tuhle novou věc, naučit se tohle, zažít poprvé ono. Ale jak jste starší, všechno už jste někdy viděli, zažili, mozek nepracuje tolik a čas plyne mnohem rychleji,“ vysvětluje neurolog David Eagleman ze Stanfordovy univerzity.
Vrásky na mozku?
Projevem stárnutí pleti v tváři jsou vrásky. Ne každý člověk však stárne stejně rychle a ne každému se pleť zbrázdí jako kůra starého stromu. Vědci z Newcastlu objevili paralelu k tomuto jevu také na mozku. Čím víc člověk stárne, tím mu povrch mozku víc vrásní. A toto vrásnění také souvisí s demencí. Právě rychlý a brzký vznik vrásek by mohl poukazovat na degeneraci funkce mozku.
„Jedním z klíčových znaků savčího mozku jsou brázdy a záhyby po celém povrchu jako u vlašského ořechu, ale dosud nikdo nebyl schopen konzistentně tyto brázdy měřit. Mapováním brázd na mozku u více než tisíce lidí jsme dokázali, že náš mozek se ohýbá podle jednoduchého univerzálního zákona. Také jsme dokázali, že parametrem tohoto zákona je napětí uvnitř kůry, které s věkem klesá. U Alzheimerovy choroby je tento účinek patrný dříve a je výraznější,“ tvrdí doktorka Yujiang Wang z Newcastle University, která na výzkumu pracovala s kolegy z Federální univerzity v Riu de Janeiru.
Právě měření brázd by mohlo být novou diagnostickou metodou při včasném určování Alzheimerovy choroby.
Ženský mozek má přitom méně skladů než mužský stejného věku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
