Ne nadarmo se při setkání s nejbližšími přáteli používají obraty typu souznění či „na stejné vlně“. Lidé, kteří si rozumějí a přátelí se spolu blízce, totiž skutečně na stejné vlnové délce fungují. Vědci z Utrechtu a New Yorku prokázali, že po chvilce, co se přátelé potkají a baví se spolu, jejich mozky se sladí na stejnou vlnovou délku.
A naopak lidé, kteří si nerozumějí, zůstávají na různých vlnových délkách, což může být důvod, proč mezi nimi k neshodám dochází.
Lidé se však v tomto liší a někteří jedinci jsou schopni rychle se naladit na odlišné vlnové délky skupiny, k níž se připojí.
„Jak dobře se vlnové délky člověka synchronizují s vlnovými délkami jiné osoby, se jeví jako dobrý indikátor toho, jak dobře s druhými budeme vycházet a jak se s nimi zapojíme. Celkově naše studie naznačuje, že synchronizace mozků je možný nervový ukazatel toho, jak každodenně mezi sebou společensky reagujeme,“ míní jedna z autorů výzkumu doktorka Suzanne Dikkerová.
Jsou opravdu skuteční?
Kolik máte vlastně opravdových přátel? Podle posledních průzkumů jich nejspíš nebude tolik, kolik si myslíte... Vědci z Massachusetts zjistili, že i mezi kamarády máme jen polovinu skutečných přátel. Jinými slovy, jen polovina z těch, které považujeme za dobré kamarády, cítí to stejné k nám.
„Důvodem této velké neshody je lidská přirozená povaha, která očekává, že když někoho máme rádi, má on rád stejně nás. Sociální média navíc dnes rozmazávají skutečnou definici toho, co je to přátelství,“ vysvětlují psychologové z vysoké školy Massachusetts Institute of Technology.
V experimentálním výzkumu profesor Alex Pentland prokázal, že ačkoli vzájemné přátelské city očekává čtyřiadevadesát procent lidí, jen v třiapadesáti procentech případů se dva jedinci považují za přátele vzájemně.
„Tyto důkazy odhalují hlubokou neschopnost lidí uvědomovat si vzájemnost přátelství,“ tvrdí profesor Pentland.
Vědomí, že by někdo, kdo je nám drahý, neopětoval naše city, je příliš bolestné na to, aby si to psychika ochotně připouštěla. Proto klameme sami sebe dojmem, že ti, které máme rádi, nás mají rádi stejně.
„Lidé neradi slyší, že jedinci, které považují za kamarády, nepovažují za kamarády je,“ vysvětluje jednoduše profesor Pentland.
Sledujte nás na sociálních sítích:
