Metoda všímavosti neboli anglicky mindfulness je schopností prožívat naplno přítomný okamžik s odstupem od vlastních myšlenek a pocitů. Tato metoda soustředění se na teď bez kritického myšlení je však vhodnější především pro ženy. U většiny mužů – podle psychologů z prestižní Brownovy univerzity – nemá takové výsledky, jak se u ní očekává. Muži totiž mají jiné emoční prožívání.
Samozřejmě po světě běhá spousta mužů, kterým metoda všímavosti skvěle pomáhá, určitě jsou také spousty žen, pro které je naopak nepoužitelná. Ale podle psychologů z Long Islandu není všelékem a neúčinkuje zřejmě na celou populaci obecně.
Existují také vědecké studie, které prokazují, že meditace a zaměření pozornosti na pocity a emoce pomáhají předcházet depresím a ty lehčí dokonce léčí, je také metodou vhodnou k prevenci únavy, vyčerpání, vyhoření a dokonce působí pozitivně na buněčné úrovni.
Vědce z Brownovy univerzity ale zajímalo, jestli jsou při praktikování rozdíly mezi muži a ženami. A překvapilo je, jak málo je metoda účinná u mužů. Jednoduše proto, že většina žen se zabývá minulostí a nimrá se v ní. Ale muži mají jiné prožívání a většina naopak dokáže minulosti hodit za hlavu a netrápí se tolik budoucností. Většina se tedy zabývá přítomným okamžikem, takže všímavost do jejich života přináší menší změny.
Nicméně metoda všímavosti v jejím experimentálním výzkumu měla pozitivní vliv na všechny jedince, kteří se jí během dvanácti týdnů pokusu věnovali. U žen však byl účinek výraznější než u mužů.
Meditací k soucitu
Umění meditace z nás podle některých výzkumů dokonce dokáže udělat i lepšího člověka. Transcendentální meditace prý totiž mění mozek a jeho jednotlivá propojení. Tvrdí to neurologové z Wisconsinu s tím, že tyto změny jsou pozitivní a meditující lidé jsou pak milejší a laskavější vůči svému okolí. Stačí přitom pouhých sedm hodin meditace – v jednotlivých kratších dávkách – a změny jsou patrné při snímání mozku magnetickou rezonancí i v chování člověka.
Vědci z Waismanova centra při University of Wisconsin-Madison experimentálně testovali účinky soucitné meditace – buddhistické techniky zvyšující altruistické cítění člověka a touhu pomáhat druhým, zvláště trpícím.
„Naší základní otázkou bylo, zda je možné soucit s druhými trénovat a naučit dospělé? A naše důkazy odpovídají, že ano,“ tvrdí autorka studie Helen Weng.
Její tým provedl experiment. Jedna skupina testovaných osob podstupovala pravidelné soucitné meditace a druhá byla vyučována pouze k novým myšlenkám.
„Zjistili jsme, že lidé trénovaní soucitnou meditací pak v pokusech mnohem ochotněji utráceli peníze altruisticky, tak, aby pomohli druhým, kteří byli znevýhodněni. Osoby, které byly pouze vyučovány k novým myšlenkám, takové chování nevykazovaly,“ tvrdí doktorka Weng.
Sledujte nás na sociálních sítích:
