Britští šlechtitelé zeleniny a semenáři tvrdí, že dnešní trend konzumace potravin s nejvyšším obsahem antioxidantů a rostlinných barviv vede k vytlačování tradičních odrůd zeleniny novými, které mají mnohonásobně více barviva ve svých buňkách. Oranžové mrkve jsou nahrazovány fialovými a černými a běžná červená rajčata černo-fialovými odrůdami.
„Jen ve Spojeném království vzrostlza minulý rok prodej fialových a černých mrkví o čtyřicet procent. Kupující jsou lákáni na vyšší obsah antioxidantů. Mrkve dříve byly fialové, ale pak se staly oranžovými, protože se lidem víc líbila oranžová... Jenže dnešní armáda zdravím posedlých nakupujících chce opět fialové a černé mrkve," píše deník The Mail.
Tmavší odrůdy mrkví mají v sobě více barviv, která působí v těle člověka jako mocné antioxidanty a jsou prevencí chorob, stárnutí a rakoviny.
"Myslím, že lidé jsou dnes otevřenější novým odrůdám a zaměřují se hlavně na zdravou stravu. Krom toho, že chrání před mnoha chorobami, jsou tyto plodiny také sladší a mají trochu jinou strukturu," uvedl Luke Caddel ze společnosti Fine Food Specialist.
„
Černé a fialové mrkve nemají tolik betakarotenu jako ty oranžové, ale mají více antioxidantů ze skupiny antokyanů. Aby si uchovaly barvu, je lepší je konzumovat syrové či velmi lehce tepelně upravené," tvrdí doktorka Charlotte Allenderová z Warwick University.
Zatímco betakaroten se rozpouští v tucích a je lepší kvůli němu mrkve povařit, antokyany jsou tepelně méně stálé a je lepší je konzumovat v syrovém stavu. Oranžové mrve se tudíž hodí víc na vaření, zatícmo fialové a černé k přímé konzumaci v syrovém stavu.
Nejen pro tělo, ale i pro duši
Ostatně kvalitní zelenina či ovoce neprospívají jen našemu tělu. Podle psychologů z University of Otago dokáží také zlepšit naši náladu a bojovat s chmury.
Autoři rozdělili skupinu mladých dospělých ve věku osmnáct až pětadvacet let na tři skupiny. Před, během a po skončení experimentu u všech jedinců provedli zhodnocení psychického zdraví a pohody pomocí testů. Každá skupina během čtrnácti dnů dostala různé instrukce.
První se měla stravovat jako obvykle. Druhá byla informována každý den o výhodách konzumace ovoce a zeleniny s možností využít výhodné akce na nákup těchto produktů. Třetí skupina denně dostávala bio ovoce a zeleninu.
Jen třetí skupina během čtrnácti dní zaznamenala výrazné zlepšení psychického zdraví a pohody v souvislosti se zvýšeným příjmem syrového ovoce a zeleniny. Ostatní dvě skupiny totiž tyto produkty nekonzumovaly v takové míře jako skupina číslo tři.
„Vzkazem této studie je, že bychom měli lidem přímo dávat více ovoce a zeleniny k jídlu, nejen je k tomu vybízet informačně. Lidé v domovech, děti v denní péči, pacienti v nemocnicích i dospělí v zaměstnáních by měli dostávat denně čerstvé ovoce a zeleninu,“ tvrdí doktorka Tamlin Connerová z University of Otago.
Sledujte nás na sociálních sítích:
