Proč je hudební průmysl tak úspěšných oborem a zpěváci často tak obdivováni a zbožňováni jako partneři či milenci? Odpověď na tuto otázku mají zřejmě kanadští neurologové. Potvrdili totiž, že mozek člověka reaguje na poslech oblíbené hudby úplně stejně jako na sexuální stimulaci. Obojí produkuje mozku velmi příjemné pocity a ten touží po opakování těchto aktivit. Po sexu i opětovném poslechu hudby.
Když si mozek užívá sex, konzumuje příjemné jídlo nebo užívá drogy, aktivuje se opiátové centrum v mozku. Stejný účinek vyvolává poslech hudby. Ale když je v mozku toto centrum uměle odstaveno z provozu, přestane si člověk užívat nejen sex, ale také poslech hudby.
Tým doktora Daniela Levitina z McGillovy univerzity v Kanadě zablokoval opiátové okruhy v mozku u několika lidí. Pak jim pustil oblíbenou hudbu.
„Říkali nám, vím, že je to moje oblíbená písnička, ale vůbec už ji nevnímám tak jako dřív. Zní to hezky, ale nic to už se mnou nedělá,“ uvedl k výzkumu doktor Levitin.
Jeho studie jako první dokazuje, že produkce opiátů v mozku přímo souvisí s poslechem oblíbené hudby.
Prozradí vás oči!
Jak poznat, jak se někomu líbí určitá skladba? Pohledem do očí. A to doslova. Tým doktora Bruna Gingrase z Vídeňské univerzity zjistil, že emocionální obsah hudby i posluchačův osobní vztah k ní rozšiřují zornice. Jinými slovy - mírou rozšíření zornic při poslechu hudby lze zjistit, jak moc se dotyčnému líbí, jaký k ní má vztah a jak hudba jitří jeho emoce. Čím oblíbenější a čím emocionálnější hudba je, tím je dilatace zornic větší.
„Náš výzkum jasně demonstruje, že měření velikosti zornic je slibným nástrojem ke zkoumání emocionální reakce na hudbu. Navíc reakce zornic nemůže být vůlí ovlivněna, takže poskytuje velmi jasný a přesný obraz toho, jaké emoce hudba v posluchači vyvolává,“ vysvětluje doktor Gingras.
Doktor Nick Perham z Walesu zase zjistil, že hudba zlepšuje učení, a to dokonce i v případě, že není oblíbená.
„Poslech hudby oblíbené i neoblíbené je při učení lepší než ticho. Obojí ovlivňuje pozitivně zapamatování,“ tvrdí doktor Perham k tzv. Mozartově efektu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
