Lidé častěji vypouštějící páru používáním vulgarismů a nadávek jsou sice podle starých norem společensky pokleslí, ale podle nových psychologických výzkumů jsou charakterově výše. Jedinci, kteří nejdou daleko pro nadávku, jsou totiž v životě také upřímnější. Psychologové z Cambridge tvrdí, že nadávání je nefiltrované a upřímné vyjadřování emocí. A jedinci, kteří umějí filtrovat, můžou této vlastnosti zneužívat také k neupřímnosti.
I v předchozích studiích se kupříkladu zjistilo, že lidé, kteří rádi klejí, jsou častěji nevinní v případech obvinění z páchání trestné činnosti než ti, kteří umějí nadávky zadržet.
„Jsou dva způsoby, jak na to nahlížet. Můžete si myslet, že když někdo hodně nadává, je to negativní společenské chování, které je vnímáno jako špatnost, takže když někdo hodně kleje, zřejmě je také špatnou osobou. Na druhou stranu, nefiltruje svůj jazyk, takže zřejmě neklade takový důraz na své příběhy o tom, co se stalo, a neupravuje je tak, aby z nich udělal nepravdu. To je to, co jsme na této studii zřejmě prokázali. Že lidé, kteří více mluví a méně u toho myslí, zřejmě více říkají pravdu,“ tvrdí profesor David Stillwell z University of Cambridge.
Do výzkumu se zapojili také jeho kolegové z Maastrichtu, Stanfordu a Hong Kongu.
Podle profesora Stillwella také výzkum dokazuje, proč byl Donald Trump v prezidentských volbách vyzdvihován pro svou upřímnost. Lidé totiž jedince, kteří nedrží emoce na uzdě a jimž ujede jim občas nějaké to vulgární slovo, vnímají jako upřímnější.
Klejte, budete zdravější
Zdá se, že lidé, co nejdou pro nadávku daleko, jsou nejen upřímnější, ale také zdravější. V mírné formě je totiž nadávání z emočního hlediska zdravé. Pomáhá upustit páru a navíc částečně přispívá ke kreativitě. Doktor Richard Stephens z Keele University ke klení jako emocionální reakci říká: „Chceme používat tabuizovaná a jinak zakázaná slova, když jsme hodně emocionální.“
Klení je podle něj neškodným uvolněním emocí, které posiluje člověka a dodává mu tvůrčí energii. Jenže musí ho být s mírou.
„Důvody, proč klejeme, jsou mnohem složitější než kvůli pouhé neurvalosti. Klejí – ačkoli někdy tajně – i velmi slušní lidé,“ tvrdí Stephens, jenž se svým týmem sledoval, proč lidé používají vulgarismy a co to dělá s jejich mozkem. Po letech zkoumání významu vulgarismů v jazyce také potvrdil, že klení není projevem pouze u osob s nízkou inteligencí.
„Stereotypně se domníváme, že ti, kdo klejí, mají nízké IQ nebo jsou nevzdělaní, to ale není pravda. Je to jazyk bohatých emocí. Jenže čím častěji tato slova užíváme, tím jsou méně účinná. A ztrácejí svůj původní význam,“ dodává doktor Stephens.
Sledujte nás na sociálních sítích:
