Vánoční svátky trvající od 24. prosince do 6. ledna jsou nejen obdobím radostného setkávání příbuzných, ale bohužel také periodou roku, kdy se zvyšuje počet úmrtí. Proč? Protože mnozí starší lidé odmítají řešit vážné zdravotní potíže před svátky a během nich, aby mohli být s příbuznými doma. Řada za to zaplatí životem.
Podle novozélandských vědců v období od 24. prosince do 7. ledna roste počet úmrtí na selhání srdce. Jednak je srdce více zatíženo právě slavením a rodinnými styky, které způsobují psychický stres, pak také nezdravou a tučnou stravou či konzumací alkoholu, ale především také faktem, že lidé s nemocným srdcem od počátku prosince můžou mít vážné symptomy, které tají a přecházejí, aby se vyhnuli hospitalizaci během svátků. To je ale může stát život.
O Vánocích vzroste počet úmrtí na choroby srdce mimo nemocnici o 4,2 procenta.
„Vánoce můžou přispět k odkládání léčby a vyhýbání se odbornému lékařskému ošetření,“ tvrdí doktor Josh Knight z University of Melbourne.
Čaj versus káva
Nemoci srdce jsou často důsledkem nezdravého životního stylu. A tak jako některými zlozvyky a stravovacími návyky svému srdci ubližujeme, jinými ho pomáháme chránit.
Velmi často jsou s prevencí onemocnění srdce spojovány naříklad čaj, káva nebo víno. Který nápoj je podle vědců nejlepší?
Profesor Nicolas Danchin z pařížského Centra preventivní medicíny (IPC) tvrdí: „Pokud si musíte vybrat mezi čajem a kávou, je asi lepší pít čaj.“ Konzumenti kávy totiž velmi často také kouří, a právě kouření je významným rizikovým faktorem pro úmrtí na choroby srdce a cév. Osoby, které v Danchinově výzkumu nepily kávu, také častěji cvičily. Což je dalším faktorem, který snižuje riziko onemocnění kardiovaskulární soustavy. Káva sama o sobě obsahuje také antioxidanty. Konzumují ji však častěji ti lidé, kteří žijí nezdravě.
Výsledky jeho studie se opírají o sledování 131 401 osob ve věku osmnáct až pětadevadesát let v letech 2001 až 2008.
Nedávno prezentovali svou studii také olomoučtí vědci vedení profesorem Milošem Táborským z Fakultní nemocnice Olomouc. Ti v experimentální studii sledovali vliv střídmé konzumace vína na zdraví srdce a cév. Během jednoho roku sledovali zdravotní stav skupiny osob, která pila sklenici bílého či červeného vína až pětkrát týdně. Někteří z nich se také věnovali aktivnímu pohybu.
U osob, které pily sklenici vína pětkrát týdně a zároveň minimálně dvakrát týdně sportovali, se zvýšila koncentrace „dobrého“ HDL cholesterolu v krvi a zároveň se snížila koncentrace LDL (škodlivého) cholesterolu v krvi. Vyšší koncentrace LDL cholesterolu vede k ateroskleróze neboli ucpávání cév tukovým plakem a ke zvýšení rizika úmrtí na choroby oběhové soustavy.
„Zjistili jsme, že střídmá konzumace vína měla ochranný účinek u lidí, kteří cvičili. Červené i bílé víno mělo stejné účinky,“ uvedl profesor Táborský.
Sledujte nás na sociálních sítích:
