Čím větší mozek, tím delší a intenzivnější zívnutí vyžaduje. Tvrdí to vědci ze státu New York. Srovnali mozky čtyřiadvaceti druhů savců s velikostí a složitostí jejich mozku. Lidé zívají nejdéle a nejintenzivněji. Jsou následováni slony a šimpanzy přesně podle toho, že tyto dva druhy mají druhý největší mozek v savčí říši. Delší zívnutí je třeba k ochlazení a okysličení většího mozku.
Primáti – savci s nejsložitějšími a největšími mozky v poměru k velikosti těla – obecně zívají o padesát procent déle než ostatní savci. Ti s nejmenšími mozečky nezívají vůbec nebo je jejich zívnutí sotva postřehnutelné.
Podle vědců ze Státní univerzity v New Yorku sídlící ve městě Oneonta má zívání evoluční význam, pomáhá mozku se ochladit. Čím delší ale zívání je, tím inteligentnější je jeho majitel.
Nejkratší zívání projevují hlodavci, zajícovci a třeba lišky, kteří mají velmi malé koncové mozky. Nejdéle zívají kromě lidí gorily, gibboni, mroži, velbloudi a sloni. I když mají sloni větší mozky než my, v poměru k velikosti těla je předčíme. Máme více neuronů a složitější struktury.
„Rozdíly v délce zívání podle všeho souvisejí s mezidruhovými rozdíly ve velikosti a složitosti mozku, přičemž počet neuronů v korové oblasti je nejvýraznějším faktorem,“ tvrdí doktor Andrew Gallup z Oneonty.
Podle psychologů ale může být rozdíl v délce zívání také v rámci druhu. Dospělí totiž zívají déle než děti. A zřejmě také inteligentnější jedinci déle než ti méně inteligentní. Pokud tomu tak je, mohlo by to vyplynout z dalších studií, které se vztahem mezi inteligencí a délkou zívání budou zabývat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
