K rozšíření zornic nedochází jen fyzikálním působením světla, tedy při náhlém poklesu intenzity záření v temné místnosti, ale také kvůli fyziologickým pochodům v člověku. Ty jsou ovlivněny emocemi. Když se člověku výrazně rozšíří zornice, často tím dává druhému najevo, že je vzrušený. K rozšíření dochází při všech příjemných vjemech, při orgasmu, při potěšení z jídla. Nebo při poslechu oblíbené hudby. Zjistili to rakouští vědci.
Tým doktora Bruna Gingrase z Vídeňské univerzity zjistil, že emocionální obsah hudby i posluchačův osobní vztah k ní rozšiřují zornice. Jinými slovy. Mírou rozšíření zornic při poslechu hudby lze zjistit, jak moc se dotyčnému líbí, jaký k ní má vztah a jak hudba jitří jeho emoce. Čím oblíbenější a čím emocionálnější hudba je, tím je dilatace zornic větší.
„Náš výzkum jasně demonstruje, že měření velikosti zornic je slibným nástrojem ke zkoumání emocionální reakce na hudbu. Navíc reakce zornic nemůže být vůlí ovlivněna, takže poskytuje velmi jasný a přesný obraz toho, jaké emoce hudba v posluchači vyvolává,“ vysvětluje doktor Gingras.
Doktor Nick Perham z Walesu zase zjistil, že hudba zlepšuje učení a to dokonce i v případě, že není oblíbená.
„Poslech hudby oblíbené i neoblíbené je při učení lepší než ticho. Obojí ovlivňuje pozitivně zapamatování,“ tvrdí doktor Perham k tzv. Mozartově efektu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
