Jedním z oblíbených psychotestů je ten, který kategorizuje lidi na dvě skupiny – introverti a extroverti. Tedy jestli jsou spíš uzavření a hloubaví, nebo spíš otevření a společenští. Jenže takové dělení a zjednodušování je jako u většiny vlastností člověka velmi nepřesné. A psychologové dnes přiznávají, že většina lidí ani nepatří k jedné skupině. Je naopak průnikem obou kategorií, které se říká ambivert.
Při testu extroverze se určuje, zda rád člověk na sebe strhává pozornost, zda začíná konverzaci s cizími lidmi, jestli si užívá společnost a sám se sebou se nudí, jestli se prosazuje ve skupině a má tendenci vést tým. Pokud má člověk v těchto kategoriích šedesát procent a více, je extrovertem. Pokud má člověk méně než čtyřicet procent, pak je introvert. Ale většina lidí spadá do oblasti čtyřicet až šedesát procent. A je to dobře. Vyjadřuje to jistou vyváženost osobnosti.
„Většina lidí, která patří mezi ambiverty, se často dozví o tom, že je buď introvert, nebo extrovert, tedy o špatné kategorii. Většina z nich také s touto kategorií nesouhlasí,“ tvrdí doktorka Vanessa Van Edwardsová z Oregonu.
Psychologové začali používat termín ambivert teprve nedávno. Zpopularizoval ho v odborných kruzích doktor Adam Grant z Pensylvánie, když o něm v roce 2013 napsal odborný článek.
Ambiverti podle něj umějí nejen naslouchat, ale občas také rádi mluví. Jsou to lidé, kteří se v dobré společnosti nebojí prosadit a bavit, ale když přijdou do nové společnosti, působí plaše a jsou spíš stažení do sebe. Občas mají rádi velkou společnost a jindy jsou zase rádi sami se sebou a svými myšlenkami.
„Jsou v podstatě jako bilingvní lidé. Zvládají obě polohy a střídají je vyváženě,“ tvrdí behaviorální expert Daniel Pink v rozhovoru pro Wall Street Journal.
Sledujte nás na sociálních sítích:
