Křesťané začnou skřípat zuby, když jim řeknete, že Vánoce a Velikonoce tu byly dávno před nimi. Ale ani svátek svatého Valentýna není svým původem rozhodně čistě křesťanský? Jen církev si ve středověku vymyslela pohádku o knězi a vnutila ji křesťanské Evropě, aby jim zakázal orgie. Každý v tomto tématu vzdělaný historik přitom ví, že kolem 14. února se láska oslavovala dlouho předtím, než křesťanství začalo vůbec čůrat do plínek. V antice pak byl tento den oslavou sexu, orgasmu a tělesné lásky vůbec.
Římané stanovili tuto oslavu na půlku února proto, že v tu dobu začali v Itálii zpívat a pářit se ptáci. A staří Římané si také posílali Valentýnky – erotické vzkazy milencům a milenkám. Veršované básně byly oslavou rozkoše a radosti z tělesných požitků. Pro Římany byl každý rok kolem poloviny února posvátným dnem sexuality. Tomu dni vládla pak bohyně Juno, v řecké mytologii Héra.
Ale ani Římané nebyli prvními, kdo v období připadající dnes na polovinu druhého měsíce roku slavili svátek sexu a tělesných rozkoší. Jejich rituály zasvěcené bohyni Juno splynuly s festivalem Lupercalia, obscénním svátkem zasvěceným pohanskému bohu sexu. Během svátku Lupercalia si muži a ženy psali jména na kartičky, které se pak losovaly a tvořily se s jejich pomocí náhodné milenecké dvojice pro erotické hrátky. O nich oslavně píše básnířka Sulpicia z prvního století před Kristem.
Se svátkem obscénnosti začali bojovat až první křesťané, kteří ho nakonec zakázali. Zpočátku to byl boj marný, aby dosáhli ale svého, vymysleli si legendu o svatém Valentýnovi. Tak měli světce, kterému den připadal, a porušení pohlavní čistoty mohlo být trestáno. Přitom existuje mezi třemi až osmi svatými Valentýny. Každý měl trochu problémový životopis, podle toho, jak biografii pojal ten který autor, ale každý byl v podstatě patronem zamilovaných. První křesťanský svátek svatého Valentýna se slavil v roce 468 po Kristu. Zpočátku církev milostné kartičky nahradila zbožným kázáním. Ale to vedlo jen k tomu, že už ve čtrnáctém století po tisíciletí mrzačení původní tradice se lidé vrátili k milostné lásce i s fyzickým aspektem.
Dodnes na valentýnských pohlednicích často objevíme Kupida, Amora či Erota s lukem a šípem. Tento nástroj je ale jasným symbolem mužského pohlavního údu neboli lingamu. Šíp propichuje srdce nikoli láskou nevinnou, ale naopak vášnivou a spalující srdce milenců.
TIP Bety: Máte trápení s láskou? Byl vám nevěrný? Poraďte se s naší poradkyní na lásku a vztahy Evou!
Sledujte nás na sociálních sítích:
