Milovníci upírské ságy si přijdou na své. Kniha, složená ze třinácti příspěvků věnovaných hlavním protagonistům populární ságy Stmívání, se snaží odkrýt historické a kulturní pozadí, z něhož tyto postavy vystupují.
Reflexí skutečných historických událostí i pomocí "fiktivní historie" zde můžeme spolu s autorkami uvažovat o možných osudech členů Cullenovy rodiny před jejich "proměnou" a pochopit také jednání a komplikovanou, jemně propracovanou psychologii dalších postav.
Proč se Edward podobá typickému romantickému hrdinovi a proč je v jeho chování neustále přítomna určitá cudnost a sebekontrola? Proč je osudem Jacoba, aby prohrál svůj boj o Bellu? Proč je Bella příkladem naplnění klasického amerického snu? Jak vypadal Londýn v sedmnáctém století, když se narodil Carlisle a jak mohl Jasper jako major Konfederační armády prožívat válku Severu proti Jihu? Tyto a další otázky rozšiřující univerzum příběhu nad rámec románů Stephenie Meyerové nám pomohou pochopit otisk doby formující jedinečný charakter jednotlivých postav ságy a jejich konkrétní jednání uvnitř příběhu.
Kniha je k dostání také v e-shopu nakladatelství XYZ ZDE.
Cena: 289 Kč, při objednání online jen 246 Kč
Rozsah: 340 stran
TIP Bety.cz: Pro 3 z vás, kteří správně zodpoví soutěžní otázku, máme knihu Twilight: Sága a její postavy v proudu času od nakladatelství XYZ.
UKÁZKA Z KNIHY:
Viktoriánský gentleman:
Světský světec
Edwardovy nejpozoruhodnější charakteristiky – citová a tělesná zdrženlivost, silné morální povědomí, sveřepá loajalita k rodině a všestranná kultivovanost – se shodují s populárními představami o klasickém viktoriánském gentlemanovi. James Ali Adams pozoruje, že viktoriánský gentleman byl často zobrazován jako muž, jehož „morální ideál“ vytváří určitý druh „světské svatosti“. Ačkoliv může působit nepřístojně přirovnávat upíra ke světci, Edwardovo sebezapření a rezolutní rozhodnutí chránit Bellu, zvláště před sebou samým, toto srovnání ospravedlňuje.
Edwardova zdrženlivost je nejnápadnější, když dojde na fyzický kontakt s Bellou: „Začal se odtahovat – to byla jeho automatická odpověď, kdykoliv se rozhodl, že věci zašly příliš daleko, jeho reflexní reakce, i když chtěl pokračovat. Edward strávil většinu svého života tím, že odmítal jakýkoliv druh fyzického uspokojení.“ (Breaking Dawn, 25) Zatímco jí Edward říká, že po ní touží, dává si velkou práci s tím, aby se jejich polibky nestaly příliš erotickými. Když Bellin otec Charlie diskutuje se svou dcerou o otázce sexu, Bella mu odpovídá: „Edward je ze staré školy. Nemusíš se ničeho bát.“ (Eclipse, 59) Ve skutečnosti je to Bella, kdo se „nemá čeho bát“. Edward má svoje sexuální pudy zcela pod kontrolou.
Bella se snaží Edwarda přesvědčit, aby se spolu milovali. „‚Máš pocit, že bychom měli někam spěchat?‘ smál se mi do ucha. ‚Neměla bys jít požádat moje rodiče a já tvoje?‘“ (Eclipse, 451) Edward ale trvá na tom, že zachování panenství je důležité. Říká: „Moje počestnost je všechno, co mi zbylo,“ protože porušil tolik jiných morálních pravidel a chce zajistit, aby Bella – přestože je určená k tomu se stát upírem – nepřišla o svoje nebe. (Eclipse, 452) Trvá proto na uzavření manželství dříve, než naplní svůj vztah. Když Edward žádá Charlieho o Bellinu ruku, říká: „Pojedeme spolu na podzim do Dartmouthu, Charlie… Chtěl bych to udělat tak, jak se to dělá. Byl jsem tak vychovaný.“ (Breaking Dawn, 16) Bella nakonec překoná svoji hlubokou rozpolcenost v otázce manželství s Edwardem, zčásti proto, že se s ním chce tak zoufale pomilovat, což ještě prohlubuje rozdíly v jejich náhledech na morálku.
Také různá Edwardova nadání a sklony se shodují se zaměřením idealizovaného viktoriánského gentlemana. Skládá hudbu a hraje na klavír, mluví několika jazyky, je velmi sečtělý, dvakrát navštěvoval lékařskou fakultu a umí dokonce udělat i skvělou omeletu. Edward vděčí za svoje dovednosti svým probdělým nocím, strávených v osamění: „To je důvod, proč jsem nejlepším hudebníkem v rodině, proč jsem – vedle Carlislea –
jako jediný přečetl většinu knih, proč jsem prostudoval většinu vědních oborů a proč mluvím plynně několika jazyky… Emmett by ti řekl, že to všechno vím proto, že čtu v myslích lidí, je to ale proto, že jsem měl prostě hodně volného času.“ (Breaking Dawn, 485) Je zajímavé, že Edwardova cudnost je do značné míry zodpovědná jak za sexuální zdrženlivostí, tak jeho četnými nadáními.
V souladu s viktoriánským ideálem gentlemanovy „cílevědomosti a mužnosti“ se Edward snaží ochránit Bellu ode všech podob nebezpečí, včetně nebezpečí, že jeho samotného ovládne chuť na krev a že se s potěšením zakousne do jejího krku. Jeho snaha bránit ji ho vede k tomu, že jí opakovaně připomíná: „Nebažím jenom po tvojí společnosti! Nikdy na tohle nezapomeň. Nezapomeň nikdy, že jsem pro tebe nebezpečnější než pro kohokoliv jiného.“ (Twilight, 266) Je ale stejně bdělý i vůči jiným podobám nebezpečí – k Bellině obdivuhodné nešikovnosti, k pomstě nomádských upírů Jamese a Viktorie, k nebezpečí, které představují Volturiovi, k neovladatelné dodávce Tylera Crowleyho, který ztratí kontrolu nad řízením, k násilníkům v Port Angeles. To vše ho vede k tomu, že Bellu označuje jako „magnet na nebezpečí“, ačkoliv za to, že se dostala do těchto nebezpečných situací, obviňuje většinou sebe. Edward říká: „Zlobím se na sebe… Nedokážu zabránit tomu, aby ses nedostávala do nebezpečí. Už moje samotná existence je pro tebe nebezpečná. Někdy se opravdu hluboce nenávidím. Měl bych být silnější.“ (Twilight 365–366) Tato nenávist k sobě samému ho situuje přímo do okruhu byronských hrdinů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
