Knižní tip: Kila a radosti navíc: nehubněte, netloustněte, neblbněte

Největší soužení ale prožívají boubelatí lidé - ti, kteří se "nevejdou" do přísných měřítek okolí a "neladí" s diktátem módy. Ti, kteří v každém časopise zírají na vyzáblé "modelky", opakovaně drží "zdravé" diety a čtou si "zaručené rady" jak zhubnout snadno a rychle. Ti, na které na každém rohu útočí reklama na "zázračné pilulky", po nichž bezpracně zhubnou.

Všem těmto zoufalcům je určena naše knížka, která má jediný cíl – dodat "trpícím" sebevědomí. Nechce oslavovat obezitu, pouze vysvětluje, že každý z nás je jiný, má jiné dispozice, a je proto dobré mít právě takovou váhu, jaká vyhovuje právě vám. A především je třeba si uvědomit, že ani optimální váha není zárukou štěstí.

Kniha je k dostání také v e-shopu nakladatelství XYZ ZDE. 

Cena: 189 Kč, při objednání online jen 161 Kč
Rozsah: 192 stran
Autor: Jiřina Tejkalová

UKÁZKA Z KNIHY

1. RADA
NETRAPME SE!

Říkáme si, že není možné se netrápit nadváhou, když se o tom všude píše a mluví? Že musíme zhubnout, jinak nebudeme ani šťastné, ani spokojené? Že nadváha rovná se neúspěch? Že nás nikdo nebude mít rád, když nebudeme vypadat jako dívky z obálek časopisů? Že lidé s nadváhou jsou automaticky vyloučeni ze společnosti, která až do extrému vyznává ideál mládí, krásy a štíhlosti?

Všichni dobře víme, že nikdo trvale nezhubne, pokud si neuvědomí, z čeho jeho tloušťka či nadváha pramení, ale hlavně pokud zcela a zásadně nezmění nejen způsob stravování, ale především styl života. A to nejen po omezenou dobu, tedy trvání libovolné diety, ale napořád. Nezapomínejme na paměť tukových buněk, dědičné faktory, jo-jo efekt a všechny další okolnosti.

Jak by tedy bylo možné přestat se trápit nadváhou?

Jednoduše řečeno, nebudeme měnit svoji postavu, ale hlavu, tedy přístup k vlastnímu trochu plnějšímu tělu. Pokusíme se nalézt takové radosti, které nepramení z pocitu nasycení, ale naopak z toho, že budeme mít na mysli jiné věci než setrvalé přemýšlení o jídle, hubnutí, nehubnutí, kilech navíc a nevyhovujícímu zevnějšku. Až se tak stane, přestaneme se soužit nadváhou a ani nás nenapadne držet nějakou dietu.
Jde zejména o to zbavit se pocitu, že jsme o něco horší než ostatní, máme-li nějaké to kilo navíc. Měly bychom si uvědomit, že nejdůležitější je, co si o sobě (a nejen o své postavě) myslíme my.

Pokud naučíme hlavu přijmout nás takové, jaké jsme, zbavíme se trápení z nadváhy. Tento módně řečeno pozitivní přístup se týká nejen nadváhy, ale i celého našeho života, jehož kvalita přece není určována výhradně váhou.
Nemůžeme všichni vypadat stejně.
Jsme, jaké jsme, takže s tím buďme spokojené! Mějme se rády právě takové.
Rozhodující je přece náš osobní pocit.
Nedejme si vnutit představu, že jen onen uměle vytvořený svět dokonalých a úspěšných, krásných, mladých a hubených je ten jedině správný a šťastný. Každému soudnému člověku je jasné, že svět modelek a zdánlivých či skutečných celebrit je pro naprostou většinu lidí natolik vzdálen, jako by se nacházel na jiné planetě.
TIP Bety: Vyhrajte jednu ze 3 knih Kila a radosti navíc: nehubněte, netloustněte, neblbněte

My žijeme úplně jiný život, chodíme do práce, máme – na rozdíl od nich – starosti a spoustu povinností, občas nás něco bolí, nemáme ani čas ani možnost starat se jen o svůj zevnějšek. A popravdě skoro nikdo v našem okolí není ani dokonalý, ani setrvale šťastný.
Ty z nás, které mají na starosti kromě sebe i partnera a děti a normálně chodí do zaměstnání, jen těžko budou stíhat být „trendy". Není dost dobře myslitelné, aby při běžném způsobu života mohla jedna každá z nás trávit celé dny tím, že pečuje o svůj zevnějšek, a večer si pak užívat, jak ji za to ostatní obdivují.

Další důležitou okolností je genetika. Každý se narodí s nějakým typem postavy. I kdyby se některá z nás rozkrájela na malinkaté kousíčky, silnější dolní partie, rozložitý hrudník, široká ramena či jiné „vybočení" z optimálního tvaru postavy nenapraví. Stejně jako malá žena nedokáže vyrůst, byť ji jejích sto šedesát centimetrů štve a omezuje, ani vysoká žena se nemůže dát zkrátit, aby vyhověla jakémusi pomyslnému ideálu.
Máme snad kvůli tomu, že plně neodpovídáme představám o kráse, které vytvořil a udržuje celý štáb lidí placených módním průmyslem, propadat trudnomyslnosti, trápení a depresím?
Jistěže ne.

Nebo si snad myslíme, že jen štíhlí lidé s dokonalými proporcemi mohou být (a jsou) šťastní, spokojení, laskaví a všichni je mají rádi?
Kdepak, žádná taková přímá úměra neplatí.
Může být ženská trochu při těle, a přitom prožívat hezký život, rozdávat radost a být oblíbená?
Samozřejmě. Jen se musí rozhodnout, že trápit se nadváhou je naprostý nesmysl. A naučit se radovat i při nějakých těch kilech navíc. Což se dá naučit.
Nemusíme si k tomu nic kupovat. Nemusíme měnit styl života. Prostě se se svou nadváhou naučíme žít.

Vždyť nejdůležitější na světě je to, jak se cítíme my. A pokud se dokážeme ve svém i trochu nadměrném těle cítit spokojeně, pokud jsme si našly váhu-nadváhu, která nám vyhovuje a neomezuje nás zdravotně, měly bychom se svá kila naučit nosit s grácií a úsměvem.
Z vlastní zkušenosti už přece dávno víme, že když my jsme v pohodě, tento pocit přenášíme na své okolí.
A navíc platí poučka: Kdo jiný by nás už měl mít rád, když ne my samy?