Ve filmu “Jak vycvičit draka” mají Vikingové i draci oddělené světy, ale pokud se jejich cesty zkříží, výsledkem je výbuch a destrukce. A právě uprostřed tohoto světa se setkáváme se Škyťákem, jediným synem náčelníka Kliďase, který přes své vážně míněné pokusy do něj prostě nějak nezapadá.
Ve skutečnosti dopadají všechny jeho další pokusy získat přízeň svého otce a ostatních vesničanů katastrofálně. Ve snaze držet Škyťáka stranou bojů, a zamezit tak pokud možno případným pohromám, je Škyťák – neustálý zdroj posměchu Vikingů – poslán do učení ke kováři Tlamounovi, důvěrnému příteli Kliďase. Přes všechnu lásku, kterou ke svému synovi cítí, se Kliďas často stydí za to, že je jeho jediný dědic (alespoň v jeho očích) naprosto neschopný stát se Vikingem – a navíc jejich budoucím náčelníkem. Podceňuje Škyťákův rozum a jeho slabé svaly považuje za nepřekonatelnou vadu.
TIP: Vyhrajte super hračky s motivy k filmu Jak vycvičit draka
Na ostrově Blp, kde se film odehrává, skládají Vikingové zkoušku dospělosti tak, že jdou a zabijí draka. Vikingové jsou vydáni drakům na milost od té doby, co jsou na ostrově. Draci jsou v podstatě škůdci, se kterými se Vikingové musejí nějak vypořádat – jen místo toho, aby ohryzávali kůru nebo napadali listy rostlin, kradou ovce a ničí celé vesnice. Takže pokud Škyťák nakonec naváže něco jako vztah, blízký vztah s drakem, je to rouhání celé vesnici. Není to úplně to, co by měl dělat syn jejich náčelníka. Škyťákův otec je hlavním válečníkem Vikingů. Je to houževnatý syn své zbraně – každá Kliďasova paže je dvakrát větší než dva Škyťáci dohromady. Pokud chcete vědět, jak vše dopadne, zajděte do kina.
Vikingové ve skutečnosti
Jak ale žili Vikingové opravdu a kdo vlastně byli? Vikingové byli nejen válečníci, ale také zemědělci, pastevci a řemeslníci. Pěstovali oves a ječmen někdy i žito a pšenici. Živili se stravou rostlinného původu např. ořechy a různými druhy planého ovoce. Většinou se vše pojídalo v podobě kaše, ale podstatnou složku jídelníčku tvořilo maso (hovězí, vepřové, skopové, zvěřina, tulení a rybí např. lososí nebo sledí) a chléb. Krávy chovali i kvůli mléku, ze kterého uměli udělat máslo a tvaroh. Stejně tak chovali i ovce, ze kterých navíc získávali i vlnu. Kvůli vejcím chovali slepice, ale běžně se sbírala vejce z hnízd ptáků.
Vykopávky z poslední doby, provedené ve městech a tržištích z vikingské doby, poskytly obrovské množství důkazů o řemeslech. Nalezly se zbytky z výroby každodenních i luxusních předmětů z jantaru, kostí, parohů, dřeva, železa, bronzu a vzácných kovů.
Vikingové přes zimu spravovali nástroje, zpracovávali kůži a kožešiny a také tkali. Na jaře pak muži s tímto zbožím vyráželi za obchodem. V hospodářství zůstávali pouze ženy, děti, starci a otroci. Vdaná žena měla povinnost pečovat o domácnost a v nepřítomnosti muže byla hlavou rodiny. Také vařila, třeba pivo, které Vikingové hojně pili, a prala. Mýdlo ještě neexistovalo – pralo se v čpavkovém roztoku nebo v kravské moči.
Společnost vikingského světa se skládala ze 3 stavů. Nejnižší místo patřilo nesvobodným otrokům. Ti neměli práva, vykonávali nejtěžší práce a jejich zavraždění se nepokládalo za vážný zločin. Jádrem společnosti byl selský stav. Patřili sem kromě rolníků i řemeslníci a samozřejmě válečníci, kteří se pod vedením jarlů nebo krále účastnili zámořských výprav. Nad selským stavem bylo místo jarlů. To byla jakási šlechta, velkostatkáři, jimž vlastnictví půdy a jiné bohatství dovolovaly vydržovat si bez obtíží družinu, mít vlastní lodě a všestranně uplatňovat svůj vliv. Na vrcholu stál král, jehož si ze svého středu volili náčelníci. Král byl typický "primus inter pares", první mezi sobě rovnými. Moc krále byla omezena shromážděním svobodných mužů thingu.
TIP: Pokud vás Vikingové zaujali, více se dozvíte na www.vikingove.mysteria.cz
Premiéra: 1. dubna 2010
Délka: 97 min
Režie: Dean DeBlois, Chris Sanders
Hrají (v českém znění): Matouš Ruml, Terezie Taberová, Jiří Schwarz, Tomáš Juřička
Oficiální stránky k filmu www.jakvycvicitdraka.cz
Sledujte nás na sociálních sítích:
