Ačkoli je červenec a člověk by mínil, že všechny zprávy s nepravděpodobně znějícími titulky jsou kachny okurkové sezóny, potvrzují toto pravidlo výjimky. Tou je jistě studie psychologů z Pittsburghu. Podle nich totiž může vnímání stability vztahu ovlivnit negativně něco takového jako kancelářská židle, která sedícímu dovoluje houpání. Stát pevně nohama na zemi má na psychiku větší vliv, než si lidé vůbec uvědomují.
Rčení o pevném vztahu či pevné půdě pod nohama nejsou jen hezky znějícími slůvky, ale odrážejí realitu lidského života. Třesoucí se země a houpání totiž vztahům nepřeje. Ne těm, které nejsou skutečně pevné.
Psychologové už před lety dokázali, že v oblastech, kde hrozí častá zemětřesení a další přírodní katastrofy, je míra rozvodů nejvyšší. Proč? Protože tamní lidé znají hodnotu svého života, uvědomují si, že zítra už tu nemusejí být, žijí naplno a neztrácejí čas ve vztazích, které nefungují.
Vědce z Pittsburghu a Waterloo zajímalo, jak pocit fyzické stability ovlivňuje psychickou stabilitu. A s překvapením došli k závěru, že ohrožovat vztahy a pocity o jejich stabilitě může i vratký nábytek či velmi houpavá cesta do práce.
Prokázali to také experimentálními výzkumy, z nichž vyplývá, že když člověk musí balancovat na vratkém nábytku, dopravním prostředku či jedné noze, vnímá svůj život mnohem méně stabilně. A výrazně se to projevuje na vnímání stability vztahu.
Ne nadarmo se tak říká, že to má někdo ve vztahu „nahnuté“ či „nestabilní“. Tato přídavná jména vyjadřující primárně vratkost fyzikální vystihují také situaci ve vztahu. Naopak fungující vztahy popisujeme jako „stabilní, pevné, mající pevné základy, stojící pevně nohama na zemi, ukotvené“ apod.
„Prožívání fyzické nestability ovlivňuje výrazně úsudek o stabilitě vlastního vztahu,“ tvrdí autoři z univerzit v Pittsburghu a ve Waterloo.
Sledujte nás na sociálních sítích:
