Komu neklape vztah, který spíš skomírá, než vzkvétá, měl by se zaměřit na to, zda se se svým protějškem dostatečně podporují. Právě podpora je ve vztahu jedním z hlavních tmelících a vyživujících faktorů. Dvojice, které se vzájemně podporují a tvoří si oporu vůči okolí, prosperují nejlépe. Jenže umět podporovat a umět přijímat podporu není snadné. A ne každý, kdo se „snaží“ podporovat, skutečně podporuje. Nehledě na to, že mnozí partneři vnímavou a s citem poskytovanou podporu přijmout neumějí.
Psycholožky Brooke Feeneyová z Univerzity Carnegieho a Mellona v Pittsburghu a Nancy Collinsová z Kalifornské univerzity tvrdí, že vzájemná podpora ve vztahu není důležitá jen proto, že partneři spolu lépe zvládají stres a nepříjemnosti, ale také kvůli snaze učit se, růst, objevovat, dosahovat cílů, kultivovat své talenty a nalézat smysl a význam života.
Prosperující vztah se pozná podle pěti komponentů: celkové duševní pohody, hédonistické pohody (štěstí, životní uspokojení), eudaimonické pohody (vnímání smyslu a významu života, pokroky ve smysluplných životních cílech), psychologické pohody (pozitivní sebehodnocení, absence mentálních potíží a nemocí), sociální pohody (hluboké a smysluplné lidské vztahy, napojení na druhé, víra v druhé a v lidství, pozitivní mezilidská očekávání) a fyzické pohody (zdravá váha a fyzická aktivita, zdraví nad očekávání dobré).
Feeneyová a Collinsová tvrdí, že poskytovatelé podpory mají určité vlastnosti, které zvyšují jejich kapacitu při poskytování smysluplné podpory. Jak partner poskytuje oporu, předurčuje to, jaké výsledky tato podpora přinese. Poskytování podpory musí být provedeno vnímavě a citlivě, aby podpořilo rozvoj vztahu. Být vnímavý znamená poskytování takového typu a množství podpory, které jsou určeny situací a partnerovými potřebami; to, že je podpora poskytována citlivě, znamená, že zahrnuje reakci na potřeby partnera takovým způsobem, že se příjemce podpory cítí být chápán, plnohodnotný a že cítí, že druhému na něm záleží.
Poskytovatelé podpory mohou neúmyslně napáchat více škody než užitku, když dotyčnému poskytují podporu tak, že se tento cítí slabošsky, závisle a nepatřičně, že to v něm vyvolává pocit viny a zadluženosti, že příjemce nutí cítit se jako zátěž, že partner příjemcovy potřeby a problémy, cíl či závazek zjednodušuje nebo znevažuje, že obviňuje příjemce z jeho neštěstí a neúspěchu nebo omezuje jeho autonomii a sebeurčení. Poskytovatelé podpory mohou být nedbalí a nezaujatí, příliš zanícení, ovládající nebo jinak mimo potřeby příjemce podpory.
Vnímavá podpora vyžaduje znalost toho, jak podporovat druhé a přijímat jejich perspektivu, vyžaduje také dobré zdroje (mentální, emocionální a hmotné), díky nimž lze poskytnout efektivní podporu a motivaci přijmout zodpovědnost za tuto podporu.
Příjemci podpory však hrají neméně významnou roli v tomto procesu, neboť můžou usnadňovat či naopak bránit v přijetí vnímavé podpory. Přijetí podpory, když ji člověk potřebuje, a být ochotný a schopný poskytnout podporu na oplátku, vedou ke kultivaci vzájemné péče ve vztahu, která zase umožňuje párům prosperovat a vyvíjet se pozitivně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
