Každý z nás občas zalže. Někdy proto, abychom se nedotkli citů druhého člověka, jindy pak pro vylepšení vlastního obrazu. V jakých situacích nejčastěji lžou muži ve vztahu k ženám?
Až příště uslyšíte některou následujících (a jim podobných) vět, mějte se na pozoru. Samozřejmě vám muž může říkat pravdu, ale není tomu tak vždycky.
„Absolvoval jsem jako nejlepší v ročníku!“ / „Já jsem to vždycky děsně flákal a nakonec jsem prolezl jen taktak...“
Zajímavé je, že zatímco někteří muži si své výsledky a úspěchy rádi přikrášlují, jiní je z nějakého důvodu shazují, jako by se za ně styděli (asi kvůli představě, že „záporáci“ přitahují ženy více). Pravda bude většinou někde uprostřed. Muži, kteří jsou skutečně představiteli oněch extrémů, se jimi většinou nechlubí.
„Určitě holky (doplňte jména svých kamarádek) pozvi, mám je fakt rád!“
Podobně jako vy občas „neskáčete radostí“ z kamarádů svého partnera, on také nemusí setrvávat v přítomnosti vašich kamarádek tak často. Ale většina mužů si uvědomuje, co pro vás znamenají, a tak se uchylují k téhle milé lži (pokud tedy na některou z vašich kamarádek není vysloveně alergický, pak vám to dá rozhodně pocítit).
„Ještě nikdy jsem neměl v posteli takhle úžasnou ženskou...“
Přiznejme si to otevřeně – cokoli jiného by nás ženy pořádně rozhodilo a naštvalo. Takže tuhle lež (pokud lží je) přijímejme s úsměvem a grácií.
„Nevím, jestli ti budu moct zavolat, ani netuším, kde budu...“
Tohle je naopak poměrně závažná lež (často se smutným podtextem). Pokud muž jede například na služební cestu a „asi se nebude moct ani ozvat“, může to také znamenat, že se nebude chtít ozvat. Nemusí to hned signalizovat nevěru, ale pravdou je, že to může být známka, že je ve vztahu něco špatně.
„Prosím tě, proč se ptáš, samozřejmě že v tom nejsi tlustá!“
Ať vám šaty, o nichž máte své pochybnosti, padnou nebo ne, stejně uslyšíte tu samou odpověď. I když je to lež. Muži totiž moc dobře vědí, co by nastalo, kdyby přiznali, že vám oblečení tak docela nesedne. Protože ruku na srdce – občas takovouhle pravdu slyšet nechceme a nereagujeme právě racionálně...
„Sice se v práci snižují stavy, ale o sebe strach rozhodně nemám!“
Muž se stále považuje v rodině především za živitele, a tak jej samozřejmě trápí představa, že by tuto roli nemohli vykonávat (minimálně že by ji nemohli naplnit podle svých představ). A navíc se často stává, že svoje obavy ani nepřiznají. Myslí si (chybně, samozřejmě), že by se ukázali jako slabí a neschopní.
Sledujte nás na sociálních sítích:
