Lidé s velkou schopností sebeovládání žijí zdravěji. Činí totiž dobrá rozhodnutí, většinou si šetří na důchod, sportují, stravují se zdravě a nepouštějí se do přílišných hazardů. Ovšem to platí jen ve chvíli, kdy jsou závislí sami na sobě. Nebo mají partnera se stejnou schopností sebeovládání. Často se však partneři v této vlastnosti liší. A pak se bohužel partner s lepší schopností sebeovládání nechává stáhnout tím s horší schopností sebeovládání.
Jinými slovy, partner s horší schopností sebeovládání žije nezdravěji, více utrácí, přejídá se, má problém přestat kouřit či omezit konzumaci alkoholu, častěji odbývá pohybové aktivity a lenoší. A stahuje k tomu protějšek, který by jinak žil zdravěji.
„Motivace partnera s vyšší mírou sebekontroly je taková, aby si zachoval klid a pohodu v partnerství, aby si vztah udržel, takže se nakonec přizpůsobí poživačným preferencím partnera s nízkou schopností sebekontroly,“ tvrdí psychologové z University of Pittsburgh, kteří na výzkumu spolupracovali s kolegy z univerzity Boston College.
Jedinci s vysokou mírou sebekontroly by tak měli mít ideálně vedle sebe partnera se stejnou mírou sebekontroly. Pak se totiž ve zdravém životním stylu vzájemně podporují. Pokud mají partnera s nižší mírou sebekontroly, pak se zaměřují především na udržení vztahu a nechávají se stáhnout k nezdravému životnímu stylu. Ve jménu klidu a harmonie jsou ochotni riskovat vlastní zdraví.
„Nejbezpečnější cestou k úspěchu pro jedince s vysokou mírou sebekontroly je partnerství s člověkem se stejnou mírou sebekontroly,“ tvrdí vědci z Pittsburghu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
