Je až neuvěřitelné, co všechno na sebe dokážeme v hádkách s partnerem vytáhnout. Ale i v těchto případech existují určité hranice, které bychom neměly překračovat.
Jsou zkrátka podpásovky, které bychom neměly používat ani v hněvu, ale ani ze srandy. Nejen proto, že vlastně nejsou tak legrační, ale protože důvod, proč nás taková poznámka napadla, nemá s humorem obvykle nic společného…
Takže kterým oblastem bychom se měly vyhnout?
Oblast č. 1: Poukazování na jeho „otcovské nedostatky“
„Jak jsi mu/jí to mohl dovolit?“ „Tebe tak ještě někdy nechám s malým/malou o samotě!“ A podobné věty, které naznačují, že je váš partner špatný otec, jsou opravdu nefér. Uvědomte si, že je rodičem zrovna tak jako vy a vašemu (tedy i svému) dítěti by neublížil. Ano, matky bývají úzkostlivější než otcové, ale nic se nesmí přehánět!
Oblast č. 2: Nařčení z neschopnosti
„Víš co, radši to udělám sama!“ „Když se na tebe tak dívám, tak si říkám, že jsem měla zavolat radši nějakého profesionála.“ Spolehlivý způsob, jak muži znechutit jakoukoli práci v domácnosti. Ano, možná není tak zručný jako instalatér nebo malíř pokojů, nebo dělá věci zbytečně složitě a i vy byste to měla hotové rychleji, ale nechte ho! Pokud budete neustále podkopávat jeho sebevědomí, ničemu tím neprospějete (a vašemu vztahu už vůbec ne).
Oblast č. 3: Vytahování minulosti
„Hlavně, že ty jsi tenkrát…!“ „A to už jsi zapomněl, jak jsi tehdy…?“ Občas se každý ve vztahu dopustí na tom druhém nějaké té křivdy. Ale vytahovat je i po několika letech je naprosto zbytečné. Však nikdo z partnerů není bez chyby! Nevytahujte zbytečně minulost, neomlouvejte partnerovým selháním své vlastní. Dostanete se tak do nekonečného koloběhu, který nikam nevede…
Oblast č. 4: Urážení partnerovy rodiny
„Jsi úplně jako tvůj otec!“ „Je mi jasný, že tohle máš po tý svý matce!“ Jedna z nejhorších podpásovek, co můžete vytáhnout. Jednak se nikomu nelíbí, když druhý uráží členy jeho vlastní rodiny (i když si dobře uvědomujeme jejich chyby, je pro nás rodina stále ve většině případů nedotknutelná), jednak nikdo na druhou stranu nenese právě dobře, srovnáváte-li jej s jeho rodiči. Ano, rodina jakožto prostředí, v němž jsme vyrůstali, nás formuje, ale to neznamená, že nejsme individualitami.
Oblast č. 5: Nikdy a vždycky
„Když ty nikdy…!“ „Hlavně že ty vždycky…!“ Co partner vždycky dělá nebo naopak nikdy nedělá, jsou ošemetná obvinění, která jsou nejen nefér (zkuste se jim nějak účinně bránit), ale také nikam nevedou. Pokud bude chtít partner „útok“ odrazit, jedinou jeho možností je vybavit si v paměti případ, kdy to či ono udělal (nebo naopak neudělal), a opět se ocitnete v naprosto zacyklené konverzaci (obvykle končící ještě větší hádkou a vytahováním všech možných křivd).
Oblast č. 6: Zatahování vlastních rodinných příslušníků
„Však mi to maminka říkala!“ „Hlavně, že mě táta varoval!“ Může to být stokrát pravda, ovšem využívat rodiny jako jakési přesily proti partnerovi není tak úplně spravedlivé. Celá konverzace se navíc může lehce zvrtnout v hádku, v níž budete navzájem urážet své rodiny až do pátého kolene, a to za to opravdu nestojí! Bojujte své bitvy sami, bez pomoci rodičů!
Sledujte nás na sociálních sítích:
