Chyby jsou lidské – a přesto je mnoho lidí nerado přiznává. Někteří se dokonce snaží přenést vlastní vinu na své okolí. Jak poznáte, že to ten druhý plánuje udělat?
"To jsem nebyl já, to byl ona," říkají sourozenci. "Ten graf vytvořil kolega," ospravedlňuje se zaměstnankyně svému nadřízenému. „To byl její nápad,“ přesouvá vinu partner. Tři věty, které jste pravděpodobně v tomto nebo podobném znění už slyšeli.
Co je tak těžkého na tom říct: "Promiň, to byla moje chyba. Jak to mohu napravit?" Takové přiznání viny by mohlo ukázat slabost. Nejistotu. Hloupost. Alespoň teoreticky tomu věříme. V praxi je tomu často naopak: chyby jsou spojeny se silou, sebevědomím a inteligencí. Příště to vyzkoušejte!
Zároveň si dejte pozor na některé věty svého okolí, kterými by vás mohli druzí nespravedlivě obviňovat.
"To nebyl můj nápad..."
Pokud se na projektu něco pokazilo a vše neklape podle plánu, rozhodně to nebyl jen váš vlastní nápad, který k tomu vedl. Ve většině případů je to tak, že na projektu se pracuje společně. A ostatní mají také odpovědnost. Pokud vám někdo: „Byl to váš nápad“, jasně se proti tomu vymezte a zdůrazněte, že s tím souhlasili všichni. Část viny tak nese každý.
"Byl jsem pod tlakem!"
Plnili pouze rozkazy, které jim někdo dal, a oni s tím nemohli nic dělat. Všichni ostatní jsou na vině." Ať už někdo naléhá jakkoli, snaží se na vás tlačit nebo přesvědčuje líbivými argumenty, vždy je jen na vás říct „ano“ nebo „ne“. Za své rozhodnutí nikdo nemůže obvinit toho druhého.
"Myslel jsem, že to tak chceš."
Tato věta je obzvláště manipulativní. Nejen, že jste obviňováni, ale také se okamžitě budete cítit provinile a vylíčeni jako nevděčníci. Skutečnost, že někdo něco udělal jen pro vás a myslel si, že to tak chcete, je často lež. Osoba, se kterou mluvíte, přesně ví, že to udělal pro sebe. Například uvařil jeho oblíbené jídlo, i když ví, že vám to nechutná. Ale pořád přece říkáte, že byste byli rádi, kdyby uvařil i někdo jiný. Nebo ví, že chcete cestovat na Island (ale chcete si nejprve našetřit, abyste nevyčerpali všechny své rezervy) a zarezervoval letenky a hotel ze svého společného účtu. Nenechte ze sebe udělat nevděčníka, pokud prostě rezervaci zrušíte.
"Měl jsi to udělat sám."
„Kdyby sis to udělala sama, nedopadlo by to špatně. Je to tvoje vina.“ Stop: Aktivně jste se rozhodli někoho požádat, a to je zcela v pořádku. Touto větou se váš protějšek pouze snaží ukázat, že je chytřejší a že s jeho inteligencí se od něj žádné chyby očekávat nedají. Vy na druhou stranu... Chyby druhého rozhodně nejsou vaše!
"Víš, že to neumím!"
Ptáte se svého protějšku, zda může něco udělat. Opravit kolo, oloupat brambory, vysvětlit dítěti domácí úkoly. Pokud to nedopadne podle vašeho očekávání, není to rozhodně jejich vina. Víte, že to neumí tak dobře jako vy, takže zodpovědnost leží na vás. Tato věta také vyžaduje spíše zpochybňování než přijímání viny. Každý může žádost o pomoc odmítnout. Pokud ji ale přijme, odpovídá za výsledek.
Nenechte si těmito větami nic podvědomě vyčítat, ale naslouchejte a zpochybňujte je. V lepším případě nereagujte návalem vzteku nebo vzdoru, protože váš protějšek si už chyby přiznává jen těžko – obviňování a negativní emoce mu to ještě znepříjemní. Místo toho řekněte, jak situaci vnímáte, jak se cítíte, a dejte mu pozitivní pocit, když něco nejde tak, jak by mělo, aby se naučil, že přiznat si něco takového není špatné. Znovu si připomínáme: chyby jsou lidské a učíme se z nich.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
