„Jen myslete pozitivně“ – přísloví, které může být líbivé, ale může také způsobit mnoho škody. Proč se musíme rozloučit s toxickým optimismem?
Když máme opravdu špatný den nebo jsme obdrželi hrozné zprávy, co určitě chceme slyšet? "Nejsi jediný na světě. Jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř!“ Myslím, že se všichni shodneme, že to je jako facka. Jakkoli je takový komentář myšlen mile a povzbudivě, je spíše velmi zraňující. Až příliš často se od lidí očekává, že budou vždy vše vnímat pozitivně a nikdy nebudou pesimističtí. Ale je to opravdu klíč ke šťastnějšímu životu? Ne. Vysvětlíme vám, proč je v pořádku myslet občas negativně a jak poznáte toxický optimismus.
Toxický optimismus: O co jde?
Všichni jsme se určitě stali obětí toxického optimismu nebo jsme ho dokonce sami používali. A není divu – v naší společnosti je tabu mluvit o tom, jak se cítíte, když to není jen sluníčko a jednorožci. Pokud vyjádříte, jak se doopravdy cítíte, nebo řeknete, jak špatný jste měli v práci den, dostanete jako útěchu jen klasické fráze. Vždy se totiž najde někdo, kdo je na tom hůř. Vaše vlastní emoce se neberou vážně. Je to nejen ponižující, ale také rána do vašeho sebevědomí.
Tyto výroky jsou typické – a všichni jsme je již slyšeli
Nenápadnou věcí na toxickém optimismu je obal, pod kterým se používají typická rčení. Mysleli jste to dobře nebo jen chcete druhého rozveselit a přimět ho, aby myslel pozitivněji. Ale právě v tom je problém: ne vždy musíte vše dávat do pozitivního světla. Tyto tři typické komentáře jsme již pravděpodobně všichni slyšeli nebo řekli.
"Nemůžeš vždy všechno vidět tak negativně."
Začněme klasikou. Pokud někomu řeknete, jak špatně se vám právě teď daří a jak je pro vás těžké dívat se pozitivně dopředu, možná dostanete tuto větu jako odpověď – ne zrovna empatickou, když o tom přemýšlíte. Jako člověk, který se necítí vůbec dobře, to můžeme chápat jako že přeháníme a na své negativní pocity nemáme nárok. Mnohem lepší by v tuto chvíli bylo dát člověku, se kterým mluvíte, příležitost zeptat se, co ho trápí, a být tu pro něj, pokud bude chtít. „Mohu ti nějak pomoct?“ je mnohem užitečnější podpora.
"Neboj, bude to v pořádku."
Pravděpodobně neexistuje jasnější způsob, jak někomu sdělit, že nemá právo cítit se tak, jak se právě teď cítí než touto větou. Cílem tohoto prohlášení je ve skutečnosti sdělit, že se vše změní k lepšímu a že současný stav je pouze dočasný. Ale také to navozuje pocit, že vaše pocity druhý nebere vážně. Abychom vyjádřili skutečnou podstatu, je lepší říci něco jako: „Jsem tu pro tebe, pokud tě můžu jakkoli podpořit.“
"Pláč ti teď neprospěje, je lepší se smát."
Tato věta vyhrává první místo v tomto výběru za nejtoxičtější výrok všech dob. Nikdo nechce slyšet, že by se měl místo pláče začít smát. Někdy emoce prostě potřebují ven. Místo toho by je vhodnější nechat dotyčného plakat a jen mu nabídnout emoční podporu. "Mohu tě obejmout?" nebo "Mohu pro tebe teď udělat něco dobrého?" jsou otázky, díky kterým se druhý bude cítit mnohem lépe, aniž by to vzbuzovalo dojem, že takto reagovat není v pořádku.
Špetka pesimismu není špatná
Ne, to neznamená, že bychom se všichni měli stát pesimisty. Jako vždy je cílem zdravá směs. Být realistický nebo dokonce pesimistický ohledně možného výsledku zabraňuje následnému velkému zklamání. Nejlepší je naučit se přijímat své emoce – ať už je hodnotíte jakkoli – a pracovat s nimi. Někdy jsou pocity prostě proto, aby je bylo možné cítit. Stojí za to je cítit a mají právo na existenci. Měli bychom proto začít nedávat vždy vše do pozitivního světla, ale začít přijímat věci takové, jaké jsou.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
