Nejistí lidé jsou stydliví? Ne vždy! Ve skutečnosti jsou i tací, kteří se schovávají za chladné chování – a chtějí se tak vyhnout zranitelnosti. Co můžeme vnímat jako arogantní, ale je to spíše nejistota?
Jste v klubu, na zahradní slavnosti nebo na školní oslavě svých dětí. Jste v malé skupině a bavíte se o všem možném. I když vlastně celou dobu mluví jen jeden člověk. Vypráví, co je nového, proč kolegyně z práce nedávno zpackala projekt a čeho už dosáhla bez pomoci. Docela sebestředné, že? To si zřejmě všichni zpočátku myslíme. Když se ale podíváme blíže, často za takovým chováním není arogance, ale spíše nejistota. A to není jediné chování, za které schováváme svoji nejistotu.
Povrchní rozhovory
Stejně jako v příkladu výše. Nejistí, ale arogantní lidé se často v rozhovorech chlubí novými nákupy, může to být taška, nebo dokonce nové auto. Nejlepší: velký, drahý, vzácný. Jemnou, ale dobrou známkou toho, zda jde o aroganci nebo nejistotu, je jazyk. Zatímco arogantní lidé dosáhli ve svých příbězích všeho sami, nejistí lidé někdy zmiňují štěstí, které měli, nebo pomoc svého okolí.
Sklon k monologu
Pravděpodobně očekáváme, že nejistí lidé se do konverzací příliš nezapojují. To ale není tak úplně pravda. Ve skutečnosti se často stává, že když se cítíme obzvlášť nejistě, máme tendenci vést monolog – ať už o úspěších, nebo o jiných lidech. Známe tu a tu celebritu, už jsme měli co do činění s vlivnými lidmi. Cílem je odvést pozornost od sebe, obrnit se proti zranitelnosti, ale zároveň působit sebevědomě a důležitě.
„Obranná“ řeč těla
Stojí před vámi někdo se zkříženýma rukama, co nejvíce se vyhýbá očnímu kontaktu a vypadá, že ve skutečnosti vlastně neposlouchá? Zní odmítavě, jako by si druhá osoba myslela, že je lepší než vy, jako by něco skrývala a ve skutečnosti se o vás nezajímala. Ale to nemusí být důvod – protože se tak chovají i nesebejistí lidé. Často nejsou v pohodě sami se sebou, jsou zaujatí svými vlastními problémy, a proto působí nepřítomně a arogantně, ale zaujímají pouze ochranný postoj.
Lži a obviňování
Chyby jsou lidské. Arogantní lidé si ale neuvědomují, že by chybu mohli udělat i oni. Za své chyby obviňují všechny ostatní a lžou.
Nezdravá přirovnání
Arogantní lidé se většinou řídí heslem „Jsem lepší“. Chtějí to dokázat i ostatním tím, že na večírku více pijí, oblékají sebe i své děti „lépe“ než lidé kolem nich, prostě vždy mají něco navíc. Účelem tohoto chování je však často zakrýt nejistotu, nízké sebevědomí nebo emocionální bolest. Díky neustálému úsilí o to být lepší se postižení cítí o něco bezpečněji, protože jejich fasáda vypadá navenek dobře a stabilně.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
