Rozdíl mezi zdravým sebevědomím a narcismem

Narcismus i sebevědomí se vyznačují pozitivním vnímáním sebe sama – ale toto vnímání je v obou případech velmi odlišné.

Většina z nás by asi řekla, že narcističtí lidé mají sebevědomí až příliš. Ale to není pravda. Protože zatímco zdravé sebevědomí je především o tom, že se považujeme za hodnotné ve smyslu kvality, u narcismu tato sebeúcta obvykle vede k tomu, že se lidé považují za lepší než ostatní a zaměřují se pouze na své vlastní potřeby.

„Jsem cenný“ vs. „Jsem výjimečný“

Člověk, který má zdravé sebevědomí, by mohl říct: „Jsem dobrý člověk s určitou dávkou kvality“, zatímco narcistický člověk by řekl: „Jsem výjimečný“ nebo „Jsem tady nejlepší“. To znamená, že tento člověk se vždy staví nad ostatní, zatímco sebevědomý člověk uznává svou vlastní hodnotu nezávisle na ostatních.

Celý sebeobraz narcistů je založen na vnějšku – jak vidí sami sebe ve srovnání s druhými a především je pro ně důležité, jak je vidí ostatní. Falešně zdravé sebevědomí se zhroutí jako domeček z karet, jakmile se někdo pokusí narcistu zkritizovat.

Na druhou stranu, pokud má někdo zdravé sebevědomí, je tento pocit vlastní hodnoty nezávislý na ostatních – člověk uznává svou hodnotu bez ohledu na vnější svět a názory ostatních.

Zdravé sebevědomí nezávisí na vnějších okolnostech

Lidé s narcisistními sklony se cítí nejistě, když se bojí, že je někdo nebo okolí bude hodnotit a posuzovat. Naopak lidé se zdravým sebevědomím neztrácejí sebevědomí ani víru ve vlastní hodnotu, i když podají vlastní výkon – proto se toho tolik nebojí.

Samozřejmě i sebevědomí lidé mohou trpět i trémou a bát se mluvit před mnoha lidmi. Špatnou recenzi a možnost, že si z nich někdo udělá legraci, ale zvládnou lépe než křehcí lidé s narcistickými sklony. A tato hluboce ukotvená sebeúcta, která není závislá na vnějšku, je zásadním rozdílem mezi narcismem a zdravým sebevědomím.

Zdroj: názory autora