Pohlaví ovlivňuje chování ve vztazích

„Hysterická přítelkyně“, která vždy udělá scénu, je emocionálně nespokojená, muž, který je „dobyvatel“, pudový, agresivní a vůbec nezvládá zodpovědnost. Když dojde na popis chování mužů a žen v heterosexuálních vztazích, mnozí z nás jsou mistry světa ve škatulkování. Není snadné se odpoutat od zafixovaných vzorů a představ o opačném pohlaví. Vždyť tyto stereotypy diktovaly soužití mezi muži a ženami jsou tu po dlouhou dobu stále mnohými považovány za samozřejmost. A to i přestože se doba změnila. Proč tedy stále věříme v genderové stereotypy, pokud jde o modely heterosexuálních vztahů? A jak se od nich můžeme osvobodit?

Klišé všude, kam se podíváš

Genderově specifické chování také velmi často podporují media. Titulky jako „Tipy, jak okouzlit každého muže“ nebo „5 tipů pro více mužnosti“ podporují myšlenku, že existuje určitý kodex chování pro muže a ženy, který by měli dodržovat, aby byli pro opačné pohlaví atraktivní. A jak tyto rady vypadají?

Většina z nich je až směšně šablonovití: Například, že dokonalou ženou by měl být někdo, kdo muži uvaří chutné jídlo a naslouchá jeho starostem, aniž by si stěžoval. Stává se tak snem mnoha mužů. Má nabídnout manželovi hezký, uklizený domov a zároveň být sexy, protože i když jsou v moderních vztazích povinnosti v domácnosti společné, žádný muž vlastně nerad utírá prach nebo umývá nádobí.

Vztah bez rozdílů

Namísto toho, abyste se snažili problémy v partnerství vysvětlovat domnělými biologickými rozdíly a vystavovali partnera i sebe určitým rolovým klišé, která vlastně nemají šanci na úspěch, měli byste předefinovat svou vlastní roli a zjistit, co jsou vaše individuální potřeby. Jak se liší životní plány z hlediska profesní a soukromé seberealizace, stejně odlišné je to, co chcete, pokud jde o lásku. Rozhodujícím faktorem by vždy měla být sebeúcta  – a tu nelze měřit pomocí jakékoli genderové šablony.

Zdroj: názory autora