Je to ten pravý partner, přítel, otec vašich dětí? Nelžete si do kapsy. S psychopatem je těžké pořízení. Pokud ho chcete poznat včas, vytaste se s jedním účinným trikem, který jen tak lehce neprohlédne!
Kdo je psychopat? Odborníci se shodují, že se jedná o osobu, která je bezcitná, má mělké emoce a zároveň postrádá schopnost empatie. Taky necítí vinu. Existuje však mnoho dalších příznaků, které naznačují, že vám život někoho takového postavil do cesty. Jedná se o rysy, jako povrchnost, narcismus nebo patologické lhaní (1). Že o to nestojíte? Zahrajte si takovou malou hru.
Past na „Popelku“
Podle jedné konkrétní studie z roku 2015 zveřejněné v odborném časopise Personality and Individual Differences existuje jistá souvislost mezi psychopatismem a zíváním (2). Když zíváme, náš nervový systém uvolňuje energii. Pokud zívat nemůžete, znamená to, že systém nevypouští energii normálním způsobem, což vede k nezdravému hromadění této energie. Tudíž ten, kdo nezívá, má problém s nervovým systémem i s empatií.
Baf!
Výzkumníci z texaské Baylorské univerzity v rámci tohoto projektu shromáždili 135 subjektů, nechali je provést inventář psychopatické osobnosti a poté provedli experiment, kde subjekty vystavili zívání. Dobrovolníci se zároveň podrobili i testům, které měly určit, jak snadno se umí leknout (psychopati mívají nedostatek strachu). Čím méně bylo pravděpodobné, že se někdo lekl, tím méně pravděpodobně zívl.
Emoční labilita jako skutečná věc
Profesorka a vědkyně Jennifer Golbeck se nechala slyšet, že pokud zívnete, a protějšek to samé za moment neopakuje po vás (zívání je totiž nakažlivé), pravděpodobně máte co dočinění s nevyrovnanou osobností. Podlé této odbornice to samozřejmě není diagnostický nástroj pro psychopatii, ale jedná se o zajímavé spojení, jež ukazuje, jak tyto osobnostní rysy ovlivňují různé chování – neočekávaným způsobem.
Fascinující studie!
V každém případě však platí, aby bylo možné psychopatii diagnostikovat, je nutné navštívit lékaře a nechat se vyhodnotit pomocí kontrolního seznamu, respektive polostrukturovanému rozhovoru, jehož vedení trvá asi tři hodiny.
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4938600/, (2) www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0191886915003645
Sledujte nás na sociálních sítích:
