Komentáře k článku

žádného takového neznám

Pracuji s egocentrickou kolegyní v práci, někdy je to vyčerpávající a peklo. Její touha po moci je neskutečná.

Smutné je, když jsou sebestredni ti nejbližší, rodiče.To pak musíte být opravdu silní,abyste to unesli a nenechali se tím zdrtit.

Co když je to manžel

Přesně jako moje tchýně, všechny body do puntíku sedí. Nakonec jsem se odstřihla a přerušila kontakt, už to dál fakt nešlo.

Měla jsem takového manžela, musela jsem ho zcela od sebe odstřihnout, vycucával ze mne veškerou energii, sebeúctu a energii

Tento popis pasuje spíše na poruchu narcistické osobnosti.

V tomhle případě by bylo nejlepší, aby si vrána sedla k vráně. Ať se spárují mezi sebou.

Bohužel si takovou přivedl syn dnes už manželku

od takových raději dál

I já mám bohužel smutnou zkušenost a to se svým synem a snachou,dala jsem jim k dispozici nově zrekonstruovaný byt, který jsem měla jen jako víkendový pobyty a rodinná setkání.Byt jsem jim poskytla,aby nemuseli platit najem, než si postaví svůj domek,po třech letech byt opustili a já našla černou,plesnivou a špinavou díru.Dovolila jsem se ozvat a jejich odpověď byla ,,jdi doprdele"dodnes žádná omluva a absolutní ignorace, přesně tak jak je napsáno v článku, něco na tom bude, že každý dobrý skutek bude náležitě potrestán

Takovou mám švagrovou,a netoužím se s ní setkávat.Takovy člověk vás připraví o nervy!!!

Také mám zkušenost s bývalým přítelem,narcis a egocentrik. Bylo opravdu těžké odejít ,moc jsem ho milovala,ale musela jsem než mě to zničí úplně.

Já mám přesně takového manžela a řeknu vám, je to fakt na mašli ...

Mám takovou maminku, přičítám toto chování jejímu věku 85 roků, ale vlastně, když si vzpomenu na dětství atd., tak byla vždycky taková, bohužel ..... nyní se o ni částečně starám, ale vyčerpá mě to víc, než cokoli jiného.

No vidíte,a já mám takovou manželku. Sám nejsem bez chyby a umím přijmout kritiku, i když je to těžké. Moje žena mě zradila a jediné co jsem za to slyšel bylo, ironická omluva a za vše mohu já. Prý jsem nezodpovědný, nemá ve mě oporu atd. Výsledek je že má tu drzost a požádala o rozvod. Mě to trápí,tak je to po 20ti letech, že s tím nesouhlasím, protože ona nekomunikoval a vše co jsem navrhl jí děsně štvalo. Nevím co dělat, ale pomalu ztrácím naději na záchranu.

Já se takového chlapa po 12 letech konečně vzdala a prožívám neskutečně blaho a úlevu vedle úžasného partnera,který je tu pro mě,když potřebuji. Žít s takovým člověkem,který vás duši je peklo

V práci mám takové dvě kamarádky,tedy v uvozovkách,protože mě berou všechnu energii a nikdy neoceni co pro ně dělám. Takového chlapa jsem se zbavila a s těmi dvěma nevím co dělat,protože s polu děláme. Je to děs a bolí to.

Poznala jsem takového člověka, ale po osmi měsících to skončilo. Z počátku jsem to nevnímala, protože to byl vztah po třech letech od úmrtí manžela. Každý máme nějakou tu chybu, ale co je moc, to je příliš.....

s takovým "blbem" žiji již 56 let. . . Nikomu to nepřeji, v minulých letech se tento pojem nevyskytoval - byla láska a víra, až si to člověk uvědomí na sklonku života, co s tím ???