Závist má i nečekané výhody

Závist jakožto hodně ošklivá lidská emoce patří na seznam sedmi největších hříchů. Tedy alespoň podle katolického náboženství. Ovšem nejen křesťanství na ni pohlíží skrz prsty. Také moderní věda poukazuje na její zhoubné účinky, které člověka doslova paralyzují (1). Opravdu ale na závisti nelze nalézt vůbec nic pozitivního? To také nemůžeme tak úplně říct.

Nemoc, kterou nelze vyléčit?

Závist je chápána jako sžíravá touha získat něco, čímž disponuje někdo jiný (1). A že ji pociťují jenom lidé? Sotva. Dočítáme se o ní i v mytologii, tudíž nebyla cizí ani bohům na Olympu. Její výskyt se trestal už ve středověku, neboť se považovala za závažnou psychickou nemoc. Jako nesmrtelnou emoci ji označil i americký podnikatel a filantrop Bill Gates, který se dle vlastních slov snažil jít lidem příkladem, ale oni mu jen nepřejícně záviděli, a to i přestože se to pokusil změnit nevídanou finanční charitativní podporou (2).

Když dva dělají totéž, není to totéž

Závist bolí. A není to jen klišé, které se báječně hodí do literatury. Je totiž prokázáno (3), že aktivuje ty části mozku, které se přímo účastní zpracovávání fyzické bolesti. Podle odborníků je nevyhnutelným důsledkem srovnávání, k němuž je lidská populace přirozeně naprogramována. Ale pozor, má hned dvě podoby – černou a bílou (1). Hádejte, která z nich škodí a která je v zásadě přínosná?

Rub a líc 

Zatímco černá závist je nepřejícná, zlá, zlomyslná, hořká a kousavá, ta bílá má prý motivační účinky. Člověk si díky ní prý uvědomí, že když úspěchu dosáhli jiní, on sám může také. To ho dle názoru psychologů navede k seberealizaci, tvrdé práci, větší zodpovědnosti i stoprocentnímu nasazení – zkrátka ke všemu, co mu pomůže splnit si své vlastní sny (1). Pokud tedy někomu závidíte i vy, berte to jako impulz k sebezdokonalování a poznejte, jak inspirující může tato negativní emoce být!

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5609545/, (2) www.en.wikipedia.org/wiki/Envy, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7324738/