Jídlo v obchodě a ani partnera si zásadně nevybírejte ve chvíli, kdy vám kručí v břiše. Hlad totiž zásadně ovlivňuje to, kdo se vám líbí!
Každý ví, že nemá chodit nakupovat s pocitem hladu, protože pak si dává do košíku nezdravé potraviny, na které by jinak ani nepomyslel. Nyní vědci odhalili souvislost mezi hladem, sociálním chováním a námluvami. Přesněji řečeno, studie publikovaná v odborném časopise BMC Psychology zjistila, že pocity hladu mohou ovlivnit naše estetické hodnocení, zejména pro různé typy tváří a těl (1).
Zkreslené vnímání reality
Ve studii (1) výzkumníci oslovili skupinu 44 mužů a žen s průměrným věkem 23 let a všechny zúčastněné požádali, aby se postili po dobu 12 hodin. Poté jim akademici ukázali obrázky dvou mužů a dvou žen, přičemž polovina těchto fotografií byla digitálně upravená, konkrétně se změnily tělesné proporce. Muži a ženy na změněných podobiznách vypadali baculatější a měli kulaté tváře. Hladoví účastníci pak měli ohodnotit, jak moc se jim obrázky líbí. Poté dostali svačinu a po ní měli udělat to samé – vyjádřit se k atraktivitě osob na fotografiích.
Prázdné břicho jako problém
Díky tomuto experimentu se ukázalo, že hladové lidi více přitahují kulatější tváře a tělo. „Je možné, že hlad obecně motivuje k hojnosti a touze po sytosti,“ vysvětlili akademici s tím, že podobně to platí u preferencí ohledně předmětů. Když máte prázdné břicho, pokukujete po kulatějších tvarech a křivkách, takže se nedivte, že najednou vaše zraky přitahují balony, sošky kyprých tvarů či buclatý hrníček. Jakmile se najíte, své pocity pravděpodobně ihned přehodnotíte, k čemuž se vám budou hodit střípky z neurobiologie.
Co to ten hlad vlastně je?
Za hormon hladu se považuje ghrelin, který tělu signalizuje, že potřebuje výživu (2). Ta přichází ve formě různých mikroživin. Když je tělo dostane, organismus začne uvolňovat leptin, hormon sytosti a ve své podstatě i spokojenosti. Lidé, kteří pravidelně jedí dostatek výživy, se nepotýkají s velkými výkyvy ghrelinu a leptinu, tudíž se cítí být víc v pohodě.
Platí ovšem, že každý má jiný genetický kód, úroveň zdatnosti, tělesný typ, vnímání a touhy. Neexistuje žádný vědecký důvod, proč jeden člověk konzumuje větší porce než ten druhý. Naše tělo a mysl se mění každou hodinu, den, měsíc a rok, proto by se pravidelně mělo měnit i naše stravování. Naslouchejte svému tělu. Když má hlad, dejte mu najíst (3).
Zdroje: (1) www.psypost.org/2022/06/hunger-can-alter-aesthetic-preferences-for-human-bodies-and-other-objects-study-finds-63354, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK547692/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4796328/
Sledujte nás na sociálních sítích:
