Procházíte rozvodem? Tento nepříjemný zážitek může přinést smůlu i do budoucích partnerských vztahů vašich dětí. Co všechno se v jejich očích i mysli možná změní?
Statisticky se rozpadá skoro každé druhé manželství (1). Rozvod není pochopitelně náročný jen pro dospělé, protože špatně ho snášejí i děti. Z vědeckých studií vyplývá, že vůbec nejnáročnější je pro ně první rok rodičovské odluky. Nicméně ani po 365 dnech nemají zdaleka vyhráno. A mají někdy vůbec? Dost možná se kvůli partnerskému „selhání“ matky a otce nebude dařit v lásce ani jim samotným.
Život je někdy boj
Hádky, které rozchodu předcházejí. Anebo naopak tichá domácnost, ve které je i spadlý špendlík slyšet celé dlouhé měsíce. Soudní tahanice a konzultace s psychology, kteří se ptají na divné otázky. K tomu následná střídavá péče a dvojí oslavy Vánoc i narozenin. Noví partneři rodičů, kteří se objevují jako blesk z čistého nebe. I tímhle vším si děti procházejí, což jejich pohled na vztahy může hodně ovlivnit. A rozhodně ne v dobrém slova smyslu (2).
Svatba? Zapomeň!
Některé odborné výzkumy (3) naznačují, že jedinci vychovávaní v rozvedených rodinách mívají k manželství negativnější postoj, což snižuje jejich oddanost v romantických svazcích. V tomto směru náročnější dětství prý může narušit i sexuální chování, neboť u osob z nestabilního rodinného zázemí je pravděpodobnější, že si pořídí potomka mimo svůj oficiální vztah. Ano, můžeme tomu říkat nevěra. Alespoň takové poznatky přináší výzkum zveřejněný v americké vědecké digitální knihovně JSTOR (4). Jsou tu ale i jiné okolnosti, které nejsou zcela příznivé.
Nízké sebevědomí a nulová důvěra
Jestli je v lásce něco důležité, pak je to důvěra a vzájemná harmonie. I tady však padá pomyslná kosa na kámen. Potomci odloučených rodičů prý bývají obecně nedůvěřivější a nechtějí se citově příliš angažovat. Jako zadaní údajně vykazují menší životní spokojenost, s čím zase souvisí nižší kvalita soužití. I tohle prokázala výše zmíněná studie. Jak vidno, není to jednoduché…
Zdroje: (1) www.goldbergjones-or.com/divorce/interesting-divorce-statistics/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4240051/, (3) www.jstor.org/stable/24576133?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc, /onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1475-6811.2010.01279.x, (4) www.jstor.org/stable/2061714
Sledujte nás na sociálních sítích:
