Přítel si vám vylévá srdce, kolega má stres se svým nadřízeným, kamarádka trpí nemocí z lásky a vy byste chtěli všem pomoci. Ale nějak vždycky narazíte? Pak je to možná proto, že nevybalancujete chůzi na laně. Nerozumíte? Tak si to přečtěte sami.
Obvykle je pro nás základní potřebou pomáhat lidem, kterým se nedaří. Pokud nám ostatní důvěřují, chceme udělat něco, aby se rychle cítili lépe. A dobře míněná rada je po ruce rychle. Bohužel se často vymstí, protože nás staví do nerovnováhy.
Co je terapeutická houpačka
Představte si, že vám zavolá přítelkyně a řekne, co se jí dnes v práci stalo. A když mluví, okamžitě vás napadne, jak to vyřešit a svůj nápad jí hned řeknete. Ale pak se může stát, že přivedu naši houpačku do nerovnováhy (1).
Přeloženo – obě sedíte na vnější straně houpačky, jako na hřišti. Kamarádka se chce svěřit a váš úkol je poslouchat. Ale tím, že jí řeknete, co by měla udělat, sklouznete mnohem blíž ke středu houpačky, nebo možná dokonce přejedete za něj, a tím pádem jste příliš blízko u ní. Co se stane: ona udělá krok zpět a houpačka se nakloní. Možná proto, že si řekne, že takhle reagovat nemůže z mnoha různých důvodů, nebo se zalekne a pomyslí si, že to nebyl nejlepší nápad, aby se svěřila zrovna vám. Nejdůležitější je nejdříve aktivně naslouchat, a pak společně hledat řešení (1).
Nejhorší je nevyžádaná rada
Pomáhat někomu znamená, že mu vezmete část jeho autonomie ve smyslu svobodně se rozhodnout podle svého svědomí. Nevyžádanou radou tak můžete spíše ublížit, než abyste milované osobě skutečně pomohli. I když je někdy obtížné mlčet a nechat druhého, aby došel ke zdárnému řešení, musíte vydržet. Nemusíte se pro druhé stát terapeutem, jde spíše o to být ve vztahu k druhým citlivější (1).
Zdroj: názory autora, (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5111750/
Sledujte nás na sociálních sítích:
