Při dialogu jeden mluví a druhý poslouchá, načež reaguje svým názorem. Vypadá to jako ta nejsnadnější věc na světě, viďte? Tak proč se dopouštíme tolika hrubých chyb?
Umět dobře naslouchat druhým? Podle odborníků je to jedinečná vlastnost, díky které se člověk stává lepším partnerem, rodičem, spolupracovníkem i přítelem. Osvojit si tuto schopnost ale bohužel není tak jednoduché, jak se může zdát. Kde je ten hlavní problém?
Nemístná horlivost
Většina lidí si myslí, že jsou skvělými a oblíbenými posluchači, ale opak je pravdou. Je to dáno tím, že mají špatné návyky vycházející z jejich reflexů. Při rozmluvě příliš rychle odpovídají a mění témata. I když je to někdy v pořádku, během obzvláště emotivního rozhovoru to bývá hodně na obtíž. Jak se takového chování vyvarovat?
Zařaďte zpátečku
Všichni máme příběhy, které si chceme vyprávět. Ačkoli se snažíme druhé poslouchat, často jen čekáme, až na nás konečně přijde řada. Kvůli své dychtivosti jim pak nevěnujeme takovou pozornost. Nebo se jen bojíme, že zapomeneme to, co chceme říct, proto řečníka nenecháme domluvit a ukončíme jeho projev.První klíčové pravidlo tedy zní? Spěchejte pomalu! Jsou tu ale i další nepsané zákony přínosného dialogu.
Chvilka k zamyšlení je třeba
Je také důležité soustředit se spíše na celek, než na jednotlivé části. Nechte svého společníka dokončit povídání. Než na něj budete reagovat, chvíli o něm přemýšlejte. Naše potíž je v tom, že se nám špatně hovoří s těmi, kteří jsou nešťastní. Snažíme se vyřešit jejich starost, ale už jaksi nevnímáme, jak o ní mluví. Proto mnohdy nabízíme i rady, jež nejsou úplně žádoucí. Nezbývá, než tyto dobře mířené rady vyzkoušet v praxi. Příležitostí je všude kolem více než dost!
Zdroje: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK442015/
Sledujte nás na sociálních sítích:
