S upřímností nejdál dojdeš? Možná proto je celoživotních vztahů v současnosti tak málo…
„Tobě přece sluší jakékoli kalhoty!“ nebo „Mám svoje dny…“ – všichni svému partnerovi čas od času řekneme nějakou nezbytnou lež. Ale vždycky samozřejmě z čisté lásky a ušlechtilé duše! Protože ho například nechceme ranit, nebo nemáme zrovna chuť na hádku.
Ale docela často se také stane, že svým milovaným lžeme, aniž bychom to opravdu chtěli, nebo dokonce vůbec postřehli. Třeba prostě proto, že to ani my sami nevíme přesně. Přičemž samozřejmě vyvstává otázka, zda je to doopravdy lež. Nebo je to něco jiného, když s upřímným úmyslem neřekneme pravdu? Hmmm, filozofická otázka….
Nepravdy, které říkáme partnerovi, aniž bychom to tušili
„To jsem přece řekla jen tak…“
Neškodná poznámka, na kterou ale ten druhý reagoval až nečekaně „pozorně“. Pak je na rychle řadě právě tahle věta. A často je myšlena i upřímně, ale skutečnosti odpovídá jen málokdy. Protože něco ta poznámka přece vyvolala.
„Všechno je v pořádku. Kdyby ne, byl bys první, komu bych to řekla.“
Aha – opravdu? I když vaše důvěra nezná hranic a váš partner je vždy první, ke komu běžíte – opravdu byste se za všech okolností nejdříve svěřila jemu? Možná jste na chvíli zapomněla, že ještě existuje vaše máma nebo nejlepší kamarádka…
„Já ale vůbec nežárlím.“
Jasně, žárlivost je známka slabosti a nejistoty, a navíc dokáže pěkně lézt na nervy. Proto si to nechceme připustit sami, natož svému partnerovi… Ale skoro každý člověk, který miluje z celého srdce, pocítí alespoň jiskřičku žárlivosti, když jeho partner věnuje pozornost jiné osobě než jemu. Proto tahle věta není celá pravda.
„Pořád tě budu milovat.“
Ano, láska je kromě jiného i rozhodnutí a vy se tak můžete rozhodnout někoho milovat až do konce svých dní. Ale jste snad Nostradamus? Těžko můžete tušit, co bude za pět, deset nebo dvacet let…
„Už je to dobré, zapomeň na to.“
No, s odpouštěním je to těžké. Můžeme to zkusit a také to děláme – ale vždy jen tak nějak… Každé ublížení, každá hádka v nás zanechá stopy, které nás tíží. A nemusí být ani nijak velké, na první pohled viditelné nebo traumatizující, ale vymazat je jako zmizíkem zkrátka nejdou.
Sledujte nás na sociálních sítích:
