Muži jsou rozsévači, kteří ale u svých vlastních partnerek nevěru netolerují. Evoluce přitom obě pohlaví vybavila strategiemi, jak podvádění skrývat, ale zároveň nevěrné protějšky poznat. Muži tak dávají přednost ženám s velmi vysokým hlasem. Jednak mají více estrogenu a bývají plodnější, ale ženy s hlubším hlasem jsou mnohem častěji nevěrné.
Němečtí psychologové provedli experiment. Analyzovali hlas 931 dospělých a v dotaznících zkoumali, jak jsou ochotní podvádět své partnery či je přímo podvádějí. U žen se přitom z analýzy objevil statisticky zcela prokazatelný vztah mezi výškou hlasu a ochotou k nevěře. O každý tón nižší hlas souvisel s vyšší pravděpodobností nevěry u dotyčné ženy.
To stejné přitom platí u mužů. Jedinci s velmi hlubokým hlasem jsou mnohem nevěrnější než ti s vysokým. A je to dáno také tím, že muži s hlubokým hlasem jsou sexuálně přitažlivější, takže mají k nevěře více šancí.
Výšku hlasu u obou pohlaví řídí mužský pohlavní hormon testosteron. Ten také řídí libido, tedy chuť na sex. Čím více testosteronu muž i žena mají, tím jsou sexuálně aktivnější. A tím spíš jsou ochotní hledat sex i mimo hranice svého vztahu.
„Ženy s hlubokým hlasem se samy mohou cítit sebevědoměji a jsou lépe připravené riskovat,“ míní jeden z autorů výzkumu psycholog Phillip Hodson z Německa.
Moderní nevěra
Moderní technologie také vnesly do tématu vztahy či nevěra nový rozměr. Dříve musel člověk partnera nachytat v posteli s někým jiným. Dnes stačí zhlédnout na internetu jeho laškování s jiným mužem či ženou.
Mikronevěrou je některými psychology označováno třeba procházení profilů bývalých partnerů na sociálních sítích. Posílání milostných emotikonů – srdíček, pusinek a medvídků – jiným lidem než partnerům či ukládání si kontaktů sexuálně přitažlivých kamarádů a kamarádek pod falešnými jmény.
Ačkoli tohle chování nemusí vést k přímé fyzické nevěře, eroduje důvěru mezi partnery a podněcuje k žárlivosti a nejistotě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
