V dnešní době končí každé třetí manželství rozvodem – ale to nemusí nutně znamenat něco špatného. Taková zkušenost může mít totiž i velké výhody.
Ve filmu „Oh, Baby!“ říká žena svému partnerovi: „Všechno jsi už zažil se svojí první ženou, se mnou tě už nic nového nemůže potkat.“ Byl už totiž jednou ženatý a jeho nová žena se cítí tak trochu jako „cena útěchy“, protože v jeho životě už nebude „ta první“. A i její kamarádky jí často říkaly: „Rozvedený? To bych nemohla.“ Přitom to vůbec není špatné, a může to být dokonce i výhoda.
Každý vztah je originální
Druhé (nebo i další) manželství není v naší společnosti už žádné drama, tak jako tomu bývalo ještě třeba před 30 lety. To byl pro mnohé rozvod jen těžko představitelný, především také proto, že tenkrát spolu rodiče žili například 40 let a více a nikdy by se nerozešli – i kdyby se hádali sebevíc. Ale dnes to už nikdo neřeší – když to neklape, tak se jednoduše rozvede (1).
Originalita toho „poprvé“
Ale není to
„poprvé“ něco zvláštního? První společný byt, první svatba, první dítě? Ale není každý člověk jedinečný? A každá sexualita? Když budete mít tři děti se třemi ženami, tak čtvrté dítě se čtvrtou ženou bude zase jedinečné. Přece v každém vztahu se nakonec najde mnohem více společných zážitků, než jenom děti a svatba.
První manželství nemusí být vždy to nejlepší
Nový vztah může dokonce z předchozího manželství těžit. Rozvod je vždy bolestná záležitost. Pokud se cítíte s někým emočně spojení, a pak se rozejdete, bolí to. A následně pak člověk přemýšlí o tom, jaký podíl na ztroskotání vztahu nese. Protože na krizi se podílejí vždy oba. Co udělal „špatně“. To nemusí znamenat, že jeho vlastnosti jsou nevyhnutelně negativní. Kdo je tedy schopen podívat se na sebe kritickýma očima, může se o sobě hodně dozvědět a naučit, a na konci z toho vyjít obohacen. A následující vztah z toho může jenom profitovat. A dokonce i sex může být v novém vztahu lepší.
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4012696/, názor autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
