Je vůbec dnes možné mít vztah na celý život

Záleží na přístupu

Páry v okolí každého z nás, které spolu prožily většinu svého života, bychom spočítali na prstech jedné ruky. V posledních třech dekádách jako by se s rozvody roztrhl pytel. Jedním z nejčastějších důvodů, který lidé na žádosti o zrušení manželského svazku uvádějí, jsou nepřekonatelné rozdíly a vzájemné odcizení. Je to tedy tím, že dříve si lidé tak rozdílní nepřipadali? Nikoli. Brali život takový, jaký je a respektovali fakt, že s postupem věku se mění lidské priority i vlastnosti.

Avšak dnešní doba jako by si žádala, abychom zůstávali stále stejně mladí, krásní a zachovali si tentýž životní postoj, jaký jsme zaujímali na počátku vztahu. Naproti tomu se pak, přes veškerou snahu těmto kritériím vyhovět, potýkáme s potížemi se stereotypem a nudou. Začíná to trochu vypadat, že to bude spíše záležitost touhy vyzkoušet si v životě ještě trochu víc, než co se nám nabízí, abychom nakonec ve stáří přišli na to, že jsme možná udělali velkou chybu, když jsme opustili někoho, kdo byl možná trochu jiný, než bychom si přáli, ale byl ochotný setrvat po našem boku až do smrti.

Utéct je jednodušší

Vyhodit něco, co se rozbilo, a vyměnit to za nové, je v dnešní době něco, co považujeme za samozřejmost. Stejně bohužel nahlížíme i na své vztahy. Namísto řešení problémů se často uchylujeme k mlčení nebo se rovnou běžíme schovat do náruče někoho, s kým je nám aktuálně lépe. Utéct od problému je prostě snažší, než ho řešit.

Dalším prvkem, který mnoha dnešním párům chybí, je vzájemná úcta a respekt. Neustále se snažíme partnery vychovávat k obrazu svému a zapomínáme, že jsme se zamilovali, i přestože už partner určité nedostatky měl. Ostatně, jako každý.

Láska, zvyk a nuda

Jestli se začneme ve vztahu nudit, když spolu strávíme polovinu života? Ano i ne. Všechno záleží na tom, jakým způsobem spolu dva lidé budou fungovat. Jestliže si jeden najde zálibu v rybaření, přičemž bude od božího rána vysedávat u rybníka, zatímco druhý touží poznávat svět a cestovat, nejspíš to klapat nebude. Neznamená to však, že by spolu takoví lidé nemohli žít. Záleží jen na nich, jestli druhému ustoupí a spokojí se se situací takovou, jaká je. Ideální je však, mají-li oba společné zájmy, ale dostatek prostoru pro záliby i svoje vlastní.

Důležité je také umět se omluvit za své chyby a umět odpouštět. Nebrat druhou osobu jako něco samozřejmého, ale uvědomit si, že mít po svém boku někoho tolik let, i když se to někdy zdá být jako věčnost, je skutečný dar. A podle toho se jeden k druhému chovat.

Zdroj: womenshealthmag.com, bodyandsoul.com.au