Ne nadarmo se říká, že kdo učiní svou manželku spokojenou a šťastnou, bude mít dlouhý a klidný život. Samozřejmě, pokud se žena názorově a povahou zásadně liší od muže a vyžaduje ke svému štěstí něco, co je mu zásadně proti srsti, vyhověním jí si pevné zdraví a dlouhý život nezajistí. Ale mají-li lidé šťastnou ruku při výběru stálého partnera tak, že si s ním rozumějí, sdílejí s ním hodnoty a on je po jejich boku šťastný, pak mají větší šanci, že se skutečně dožijí vysokého věku v dobrém zdraví.
Nizozemští psychologové tvrdí, že štěstí životního druha je spolehlivějším předpokladem pro dlouhý zdravý život než jeho socioekonomické postavení. A nejsilněji pak platí vztah mezi spokojeností ženy a zdravím muže.
Osm let sledování
Psychologové z Tilburské univerzity v Nizozemsku sledovali 4400 dvojic, které před začátkem studie spolu žily řadu let. Během osmiletého sledovaného období si všímali, jak jedinci hodnotí svůj život, jak si připadají šťastní, jak jim partneři připadají spokojení a šťastní, a vědci také srovnali jejich socioekonomické postavení a další demografické vlastnosti.
Když na konci osmiletého sledování psychologové provedli analýzu všech získaných dat ve snaze najít mezi nimi nějaké vztahy, vyšlo najevo, že během oněch osmi let umírali výrazně častěji ti muži, kteří měli nejméně spokojené a šťastné partnerky. A naopak čím šťastnější a spokojenější žena byla, tím zdravější byl muž a tím déle žil.
Bez ohledu na okolnosti
Vztah mezi spokojeností partnera a zdravím a vitalitou jeho druha platil u obou pohlaví. Ale mezi spokojeností ženy a zdravím muže byl nejsilnější.
„Náš výzkum dokazuje, že partnerova spokojenost se životem souvisí s mortalitou bez ohledu na socioekonomické postavení jedince a jiné demografické vlastnosti nebo jeho fyzický zdravotní status,“ tvrdí doktorka Olga Stavrovová z Tilburgu.
Spokojeností ke zdravému životu
Ta také zdůrazňuje výsledky předchozích výzkumů, které poukazují na to, že spokojenost se životem má vliv na stravu a chování lidí. A že šťastní a spokojení lidé zdravěji jedí, klidněji a déle spí a jsou fyzicky aktivnější. A to vše ovlivňuje zdraví a délku života.
Do konce osmiletého sledovaného období zemřelo šestnáct procent osob z celkového vzorku. Nejčastěji to byli starší muži, s nižším vzděláním, chudší, fyzicky málo aktivní, s horším zdravím, kteří byli méně spokojení se svým intimním vztahem a jejich protějšek častěji uváděl, že je nespokojený se svým životem a nešťastný.
Sledujte nás na sociálních sítích:
