Některé věty bychom jako manželky či partnerky z úst vypouštět neměly. A přesto je pronášíme velice často. Muži jsou pak dotčení, ukřivdění nebo zmatení.
Znáte to. Celý den lítáte okolo domu, dětí, domácích zvířat apod., jste unavená, otrávená, bez špetky energie a on přijde večer z práce a posteskne si, že večeře je málo slaná (nebo se stane milion dalších maličkostí, které nás spolehlivě vyvedou z míry, je to individuální, ale určitě jste takovou situaci již zažila). A pak říkáme věci jako:
Na mně je tady úplně všechno!
Jasně, že se tak zrovna cítíte. Ale optejte se sama sebe – kdo opravil ten kapající kohoutek, pokosil trávu nebo vyměnil to píchnuté kolo u auta? Fajn, pokud jste odpověděla, že vy, máte na tuhle větu úplné právo…
Ty nejsi nikdy doma!
To je pravděpodobně pravda. A není náhodou váš manžel v práci, aby podpořil rodinný rozpočet?
Nech to, děláš to blbě!
To je těžké. Když muž něco neudělá, je to špatně. Když ano, ale ne podle vašich představ, je to špatně taky. Co s tím? Když už to dělá, nechte ho (i přesto, že vy byste daný úkol zvládla za třetinu času a s mnohem menším nepořádkem).
Proč si vždycky musím o pomoc říct?
Protože takhle prostě mužská mysl funguje. Tečka.
Já nejsem tvoje matka!
Jasně, že v některých ohledech je muž trochu jako další dítě, o které se musíte starat (tahle košile k téhle kravatě; půjdeme koupit ty nové boty…), ale na druhou stranu – je díky tomu lepší a šťastnější člověk!
Já už tohle vážně nevydržím!
Tohle je pro muže velmi nespecifická informace. Co už nevydržíte? Mají se vás zeptat? Převést řeč jinam? Obejmout vás? Někam se odplížit? Budete holt muset být konkrétnější…
TIP Bety: Máte trápení s láskou? Byl vám nevěrný? Řešíte krizi ve vztahu? Poraďte se s naší poradkyní na lásku a vztahy Evou!
Sledujte nás na sociálních sítích:
