V dobách sociálních sítí, mobilních telefonů, mailů apod. máme často dojem, že jsme si blíž. Jenže čím blíž jsme si díky podobné technice, tím vzdálenější jsme si osobně. Ruku na srdce, jak často navštěvujete svoje babičky, tetičky a strýčky nebo rodiče?
Průzkum říká, že četnost návštěv vzdálenějších příbuzných je nižší, než jednou za čtyři týdny. Pokud jde o rodiče, průměrně je navštěvujeme jednou týdně. Ale ani návštěvy jednou za půl roku nejsou výjimkou. To je skutečně málo.
Lenost
Nejčastějším důvodem, proč se lidé málo vídají, je obyčejná lenost. Je jednodušší zvednout telefon a zavolat nebo chatovat na sociálních sítích. Osobní kontakt je ale velmi důležitý. Zejména starší lidé, kteří se již neodvažují jezdit po návštěvách sami a technické vymoženosti nepoužívají, se často cítí osamělí. I když vy nevíte kam dřív skočit, je rozhodně jeden telefonát týdně nespasí. Udělejte si čas a místo dvouhodinové seriálu v televizi skočte za bábinkou na čaj.
„Moje vnučky vídám velice málo. V podstatě jen tehdy, když mají narozeniny nebo o Vánocích. Jsem technicky poměrně schopná, takže mám účet na Facebooku i mail a udržuji s nimi kontakt alespoň tady. Bohužel mám ale dojem, že díky tomu nemají potřebu vidět se osobně už vůbec. Je to škoda. Ráda bych s nimi zašla do kina nebo do cukrárny,“ stýská si osamělá Romana (68).
Deprese z odloučení
Výzkumy uvádějí, že lidé ve věku nad padesát let se raději schází osobně a kontakt v podobě telefonování nebo mailové korespondence jim nestačí. U starších lidí se ale vlivem osamělosti mohou vyskytovat deprese a úzkostné stavy. Bohužel se často setkáváme s postupem, kdy rodina osamělého člověka raději umístí do domova s pečovatelskou službou, než aby si na něj vyhradili více času. Myslí to dobře, ale rodinu cizí lidé nenahradí, i když mohou výrazně přispět k lepší náladě.
Mikrosvět
Lidé dnes žijí v přesvědčení, že nemají čas. Mají náročná zaměstnání, odpoledne musí stihnout sportovní trénink, večer věnují dětem a svým partnerům a na ostatní nějak nezbývá čas. Víkendy většinou výlety a cestováním a na otázku proč své příbuzné navštěvují tak málo většinou odpovídají, že jim nezbývá čas.
Pravdou však, že si dnešní generace vytváří přesně nalinkované a opakující se životní postupy, každý den vyplní podle důkladně rozmyšleného rozvrhu, do kterého své příbuzné většinou vůbec nezačlení. Není pak divu, že si na ně čas opravdu nenajdou.
Jak často věnovat čas příbuzným?
Tohle je velice individuální. Rozhodovat by měly požadavky osamělých příbuzných. Je třeba se dohodnout na nějakém kompromisu. Je jisté, že dnes má málokdo čas na to, aby stihl svoje zaměstnání, rodinu, péči o domácnost a ještě se věnoval sám sobě nebo ostatním. Dohodněte se, že se uvidíte třeba každý druhý víkend v měsíci a mezitím si párkrát zavoláte. Detaily pak dolaďte podle vašich možností.
Výčitky
Není nic horšího, než když neustále odmítáte pozvání od příbuzných, nezvedáte telefony nebo neodepisujete na maily, neustále se přesvědčujete, že si jednoho dne čas uděláte a pak najednou zjistíte, že je pozdě.
Čas, který je lidem na světě určen, je velmi omezený a je třeba na to myslet, abyste do konce svého života nelitovali, že jste si pro samou lenost neudělali čas na člověka, který vás měl rád, a teď už se s ním třeba nikdy nepotkáte.
Takže pokud nemáte ještě plán na víkend, co takhle vyrazit za příbuznými?
Sledujte nás na sociálních sítích:
