Rozpad vztahu je provázen velkou bolestí a také často ukřivděností jednoho z partnerů, pro kterého se pak bývalý nebo bývalá stane tou nejhorší bytostí na celém světě. Ale možná by to tak nemuselo zůstat napořád. Proč bychom měli svým bývalým láskám, jež nám zlomily srdce, odpustit?
Dokonce by se dalo říct, že takovému člověku můžeme být za jisté věci vděční. Za jaké?
Vzpomínky nevymažete...
Ačkoli konec vztahu byl nejspíš něčím, na co byste nejraději rychle zapomněli, neznamená to, že si z něho neodnášíte alespoň pár hezkých vzpomínek. Nezapomenutelné první rande, společná dovolená v exotickém kraji (nebo třeba na chalupě), krásné odpoledne v zoo… Zkrátka určitě nějakou najdete. A až pomine pocit hořkosti, možná si je občas i rádi připomenete.
... ale budoucnost je vaše
Spousta lidí zůstává (a trápí se) v prakticky mrtvém vztahu, kde se partneři nemilují a spíše si navzájem ubližují. Ale vy jste byli schopní překonat pochybnosti a zaměřit se na svou budoucnost. Jistě, rozchod pro vás nebyl o to snazší a rozhodně jste si ho protrpěli, ale konečně jste připravení vykročit do nového života. A to je důležitý posun, kterého někteří lidé nejsou schopní.
Těžko na cvičišti…
Podobně jako ostatní oblasti života, i ve vztazích se člověk neustále učí. Alespoň první roky. A tak se každý vztah – ano, i ten nepovedený – dá považovat za další lekci. Naučili jste se díky němu lépe komunikovat, hledat kompromisy, naslouchat druhému, s někým žít, sdílet radosti i starosti… A to nejsou dovednosti k zahození. Budou se vám určitě hodit v dalším vztahu. Třeba právě v tom pravém a tím pádem i posledním!
Už vím, co nechci
A když už jsme u toho, co jste se naučili. Ono není od věci poznat, co vlastně od vztahu nechcete, v čem zkrátka nemůžete dělat kompromisy a nad čím už nebudete mhouřit oči. Vyplatí se také myslet na sebe – pokud budete neustále ustupovat, nebudete nikdy šťastní.
Sledujte nás na sociálních sítích:
