Podle švédských a amerických genetiků jsou rysy osobnosti, které souvisejí s neochotou či neschopností setrvat v jednom vztahu a vyšší mírou rozvodů, přenosné dědičně. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu. Děti rozvedených rodičů se nerozvádějí častěji proto, že by na ně přímo působila zkušenost s rozvodem, ale kvůli genům. Naznačuje to výzkum u dětí, které byly adoptovány.
Ty totiž nevyrůstaly pod vlivem biologických rodičů. A i když se jejich adoptivní rodiče nerozvedli, ony samy se rozvedly mnohem častěji, pokud se rozvedli biologičtí rodiče, kteří jim předali geny, ale nepůsobili na ně výchovně.
„Vnímám to jako docela významný objev. Téměř všechny předchozí vědecká literatura naznačovala, že se rozvod přenáší generacemi psychologicky. Naše výsledky tomu odporují a naznačují, že vše má genetickou podstatu,“ tvrdí profesor psychiatrie Kenneth Kendler z Virginia Commonwealth University v Richmondu, který spolupracoval na výzkumu s vědci z Univerzity v Lundu.
Pro manželství nepříznivé geny jsou tedy velmi silné a projevují se i tehdy, když na jedince působí jiná výchova a nemá psychologickou zkušenost s rozvodem.
Nejhorší chyby
Rozvod není dnes ničím zvláštním. Jenže bohužel neplatí, že když touto bolestnou zkušeností projde tolik lidí, už bychom tak nějak měli vědět, jak se chovat. A tak není divu, že se během náročného období plného napětí, zklamání, smutku a dalších velmi silných emocí dopouštíme spousty chyb. A některé za nás navíc odskáčou ti, kteří za ně vůbec nemohou...
Děti jako rukojmí
Začněme pěkně zostra – tou největší chybou, které se můžete dopustit. Protože jejím prostřednictvím můžete zničit hned několik životů, včetně životů vašich dětí (a který rodič si něco takového přeje?).
Nikdy nenuťte děti, aby si „vybraly“ mezi maminkou a tatínkem, nikdy před nimi partnera/partnerku neočerňujte. Vždyť pro ně jste oba milované a milující bytosti, které jim právě připravily velmi obtížné období života. Pokud si je navíc vezmete jako rukojmí, naděláte spoustu škod.
Bolestné výhry
Spousta lidí ztratí během rozvodu čas a peníze bitvami o naprosto zbytečné věci – jen aby si připsali jakýsi pomyslný bod za „vyhranou bitvu“. To jsou ony situace typu „tohle ten můj/ta moje ex nedostane, to to radši spálím“. Soud pak rozhoduje o úplných zbytečnostech způsobených tím, že si chceme vzájemně ublížit. Jedna věc je spor o to, kdo dostane dům, druhá pak, kdo si odnese tu sbírku cédéček…
Lhaní, zapírání, zatloukání
A když už jsme u těch soudních sporů – lhát v nich je naprosto zbytečné a nefér (jistě, na to asi v první chvíli nemyslíte, když máte před sebou muže/ženu, co vám zlomili srdce, ale stejně byste se ke lhaní neměli uchylovat). Navíc to většinou celý proces jen zkomplikuje, vše se zamotá a vy pak můžete ztratit víc, než byste si mysleli, že lží získáte.
Dohoda? Nikdy!
Pokud vám druhá strana nabídne, že byste se pokusili o dohodu, zkuste se nad tím alespoň zamyslet. Nebylo pro všechny zúčastněné (včetně dětí) nejsnazší a nejméně bolestivé? Nebylo by to lepší než roky se táhnoucí spory a soudní jednání? Alespoň to zkuste!
Sledujte nás na sociálních sítích:
