Mít blízké intimní vztahy – a nemusí jít jen o ty partnerské – je pro člověka nezbytné. Homo sapiens se miliony let vyvíjel jako silně sociální tvor, který žil ve skupinách. Teprve malou část historie se ze společnosti začaly vydělovat rodiny, jež až posledních několik desetiletí tvoří jen několik jedinců. Fenomén rozvodů a rozpadů rodin pak produkuje osamělé lidi. A ti trpí vážnými psychickými a fyzickými potížemi. Osamění je totiž pro sociálního tvora zhoubou. Mnohaleté výzkumy dokazují, že naopak klíčem k pevnému zdraví a dlouhověkosti jsou blízké intimní vztahy – s rodinou, přáteli či partnery.
„Sociální izolace, osamění a partnerské neshody jsou dobře známými riskovanými faktory pro chatrné zdraví a předčasné úmrtí,“ tvrdí psychologové z Brighamovy Youngovy univerzity v USA.
„Bez ohledu na pohlaví, zemi či kulturu nebo ekonomické postavení, klíčovými pro lidský vývoj, zdraví a přežití jsou blízké sociální vztahy,“ zdůrazňuje doktorka Julianne Holt-Lunstad z Americké psychologické asociace.
A blízké intimní vztahy jsou pro člověka důležité už od narození.
„Emocionálně kvalitní vztahy, které poskytují dítěti bezpečí, souvisejí s celkovým lepším zdravím a psychickým vývojem, což se projeví i v dospělosti… Kvalitní vztahy v dospělosti ale prokazatelně snižují riziko řady vážných onemocnění a také předčasného úmrtí,“ tvrdí vědci z University of Utah.
Samotný vztah ale nic neřeší. Musí být kvalitní. Naopak život ve vztahu, který je plný hádek, nesvárů a stresu, působí na zdraví a délku života zhoubně.
Hýčkejte si přátele
Jak je vidět, rodina a přátelé mohou prodloužit náš život. Ovšem ukazuje se, že zatímco většina z nás si uvědomuje důležitost rodiny, přátele mnozí nepovažují za tak podstatné. A to je chyba. Kdy jsme jimi vlastně obklopeni nejvíce?
První přátelství se tvoří ve školním věku, ovšem jen minimálně přetrvají do dospělosti. Zásadní vztahy se začnou tvořit v pubertě, v raném mládí pak lidé prudce zvýší rychlost seznamování a jejich sociální kruhy se rozrostou. V pětadvaceti letech dosahují maxima a poté začnou pomalu řídnout. U mužů rychleji než u žen. A na sklonku života má člověk opět jen hrstku nejbližších.
V pětadvaceti letech dosahují lidé maxima v počtu přátel, zjistili vědci z Helsinek a Oxfordu průzkumem u milionů Evropanů. Měsíčně se v tu dobu potkávají s patnácti různými lidmi. Pak začnou počty přátel upadat a pokles trvá zhruba do pětačtyřiceti, kdy se zastaví. Následně nastává jisté období rovnováhy, ale po pětapadesátce opět počet přátel postupně klesá.
V pětadvaceti letech mají více přátel muži než ženy, jejich kruhy ale pak řídnou rychleji, takže po čtyřicítce ženy mají najednou více přátel než muži.
„Lidé využívají ke komunikaci s přáteli nejrůznější způsoby, které zrovna mají k dispozici, tak se snaží dosahovat cílů ve svých společenských kruzích… Očekáváme, že tyto obecné principy objevené v této studii jsou aplikovatelné univerzálně na všechny kultury,“ uvedli autoři z Aalto univerzity v Helsinkách, kteří na výzkumu spolupracovali s vědci z Oxfordu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
