Ačkoli jsou mezi námi jedinci, pro které jsou silně přitažliví lidé velmi odlišných kultur, etnik a ras, většina lidí je založena jinak. Ani s ohledem na fyzické atributy neplatí, že se protiklady přitahují. Dva velmi odlišně vypadající lidé se přitahují naopak mnohem méně než ti, kteří jsou si něčím trochu podobní. A lidé dávají při výběru partnera mnohem více přednost jedincům podobajícím se jejich přátelům, příbuzným a kolegům než někomu, kdo se od „známých“ tváří výrazně odlišuje.
„Ve světě, kde se říká, že krása je v oku toho, kdo se dívá, by se mělo vlastně spíš říkat, že krása je v tváři těch, kdo ji nosí. Protože žijeme a dospíváme v tom, že se nám líbí lidé, kteří nás obklopují,“ tvrdí doktorka Carlota Batresová z University of St Andrews.
Ale z jejího výzkumu rovněž vyplývá, že se dokonce liší preference lidí žijících na venkově s těmi, kteří žijí ve městech. Na venkově dávají přednost jinému tvaru obličejů u žen než ve městech.
Naznačuje to také, že kultura, média a společnost skutečně silně formují to, co považujeme za atraktivní. A čím více jsme obklopeni určitým – jednotným – typem obličeje, tím více si na něj zvykáme a považujeme ho za ideální vzor u partnerů.
Láska skutečně na první pohled
Co vlastně rozhoduje o naší přitažlivosti a případné lásce na první pohled? Kdo stále věří, že o ní nerozhoduje fyzická krása, je na omylu. Věda mu totiž zapravdu nedá. Psychologové z Texasu dokázali, že stejně pohlední jedinci se do sebe zamilují většinou hned. Dvojice, u níž je fyzická atraktivita dost odlišná, jsou spolu naopak skutečně nikoli kvůli kráse. Jejich vztah totiž vzniká až dlouho poté, co se poznali. A mají velkou šanci uspět v dlouhodobém běhu.
I poměrně nepovrchní člověk se někdy pozastaví nad tím, jak mohou být někteří lidé spolu. Ne proto, že mají příliš odlišnou povahu, ale protože jeden je vyloženě kráska či krasavec, zatímco druhý spíš nepohledný či nepohledná. Důvod? Než se dali dohromady, znali se dlouho a zamilovali do sebe kvůli vnitřním vlastnostem a chování v různých situacích, které poznali během dlouhého, společně stráveného času.
Doktorka Lucy Huntová z University of Texas v Austinu prokázala, že čím je dvojice podobnější v míře fyzické přitažlivosti, tím kratší dobu se znala, než spolu začala chodit.
Jinými slovy, vztahy vznikající rychle po seznámení, se opravdu opírají o fyzickou přitažlivost, což je fyzický aspekt, který ale nemusí mít pro úspěch vztahu tolik význam jako vnitřní vlastnosti partnerů. Velmi atraktivní protějšky, které jsou navíc přitažlivé stejnou měrou, většinou propadnou jeden druhému po krátké době. Ale tím člověk riskuje, že začal žít s někým, kdo se k němu kvůli neslučitelnosti povah nehodí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
